Tento příběh mi před patnácti lety vyprávěla sestřenice Alena a stal se její nejlepší kamarádce Janě. Jana byla pěkná, černooká holka s dlouhými tmavými vlasy, takový Jižanský, trochu divný typ dívky. Do svých osmnácti let byla totiž naprosto vzorné dítě svých rodičů. Byla trošku zvláštní, protože oproti svým vrstevníkům, byla spíše domácí typ. Nechodila po zábavách ani diskotékách, nejlépe jí bylo doma a snila jen o své vlastní rodině, o hodném manželovi, o dětech a domácnosti jako z pohádky.
Celý článek...
|
Zámek nechal postavit hradní pán Jan Dětřich z Petřvaldu, své manželce, Anežce Eleonoře z Colonna-Felsu, údajně proto, aby jí připomínal příjemný slunný pobyt, právě takový jaký měla v rodné Itálii. Barokní zámecký komplex tvoří dvě protilehlé budovy. Horní – Flora – sloužila hospodářským účelům. Obě navzájem svírají čestný dvůr s centrální kašnou a pozdějšími zídkami, oddělujícími budovy od zahrady. Letopočet 1701 bývá považován za rok, kdy byla dokončena dolní budova zámku.
Celý článek...
Nikdo ani v nejmenším netuší, co nás v životě čeká a nemine. Mnohokrát přemýšlíme nad životem po životě. Čím je člověk starší, tím jsou jeho otázky složitější a hledáme na ně odpovědi. Naši rodinu v loňském roce zasáhla tragická událost, která udeřila jako blesk z čistého nebe. Můj bráška zemřel při autonehodě, kterou zapříčinil opilý a nezodpovědný řidič.
Celý článek...
Tento příběh se stal už velice dávno, je to už víc jak 30 let. V té době jsem každé prázdniny jezdila se svými rodiči a bratry k babičce a tetě na Slovensko. Maminka pocházela z devíti dětí, a tak jak jsme se tam všichni bratranci a sestřenice sešli, bylo nás tam jak na táboře a o zábavu nebyla nikdy nouze. Ve vesnici jsem měla také spoustu kamarádů a kamarádek. Právě jsem ukončila osmou třídu a čekal mě nástup na novou školu, na střední.
Celý článek...
|
Přihlásila jsem se, na pozici administrativní pracovník. Na jedné straně mě to lákalo a na druhé jsem měla strach. Opravdu se strachem jsem šla do kurzu Administrativní pracovník. Na PC jsem neuměla vůbec nic, jen takové minimální základy. A tak jsem nevěděla, co mě vůbec čeká. Ale po nějakém čase se vše vysvětlilo, já jsem se pomalu začínala vše učit. Ze začátku jsem byla úplně zoufalá a myslela jsem, že to v žádném případě a to ani náhodou nezvládnu. Ale časem se mi začalo dařit, začínala jsem si postupem času věřit a já se snažila, abych vše pochopila.
Celý článek...
Jsme s manželem staří dobrodruzi. Nejsme nejmladší, ale to nám nebrání ve vyhledávání náročných cest po ostrovech a horách. Už v lednu jsme koupili laciné letenky a to „v akci“ na Kypr a plánovali jak budeme cestovat stopem. Na zádech batohy o váze 20kg a v srdci naději a dobrotu lidí a veliké štěstí. Stáli jsme u silnice a začali stopovat. Nebudete tomu věřit, ale nestalo se, že by nám někdo nezastavil.
Celý článek...
Když jsem se narodila, vážila jsem jen něco přes kilo. Musela jsem do inkubátoru. Byla jsem sice hodně malá, ale jinak se zdálo, že je všechno v pořádku. Jenže po nějaké době se dostavily potíže. Za všechny uvedu například tu, že mi byl už rok, ale ještě jsem nebyla schopná sedět. Doktoři byli přesvědčení, že všechny moje problémy jsou jen následkem nízké porodní váhy a že se to časem samo srovná.
Celý článek...
|
|
Vaše příběhy
| 
