Poslanecká sněmovna v takzvaném zkráceném jednání schválila návrh MPSV na vyplácení mimořádného příspěvku až 370 Kč za den pro lidi, kteří jsou v karanténě nebo izolaci kvůli infekčnímu onemocnění. Zaměstnanci se tak nemusí bát ztráty příjmů, pokud zůstanou doma.
Celý článek...
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Bažení představuje klíčový znak všech návykových nemocí, je provázeno stresem a dočasně zhoršuje sebeovládání i úsudek. Už před mnoha lety jsme poukazovali na příznivé působení tělesné aktivity na psychiku (Nešpor a Csémy, 2006). Podle literatury mírní tělesná aktivita deprese a úzkost, zvyšuje odolnost mozku proti poškozením různé etiologie a přispívá ke kvalitě života a životní spokojenosti.
Celý článek...
Lidé, kterým po změně dodavatele energií výrazně vzrostou výdaje a nebude se jim dostávat financí na úhradu základních potřeb, mohou požádat Úřad práce ČR o některou z nepojistných sociálních dávek. Konkrétně o příspěvek nebo doplatek na bydlení. Ve vybraných situacích lze poskytnout také dávku mimořádné okamžité pomoci.
Celý článek...
|
Soucit, únava ze soucitu a soucit se sebou
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Co je to soucit a proč je důležitý
S jistou mírou zjednodušení lze říci, že soucit sestává ze tří prvků:Empatie, tj. schopnost vcítění. Považujeme za důležité odlišit empatii a identifikaci. Při empatii zdravotník vnímá, jak se cítí pacient, ale zároveň zachovává určitý odstup a nadhled. Díky tomu může být pacientovi užitečnější, než kdyby se s ním naprosto identifikoval.Dobrá vůle a sympatie. Ty jsou důležité samy o sobě, protože většina pacientů vycítí, zda to s nimi zdravotník myslí dobře.Pomoc: Ten kromě výše uvedeného zahrnuje i konkrétní pomoc. Jinak řečeno, soucit motivuje k altruistickému chování.Lze si položit otázku, zda by nestačila konkrétní pomoc, tj. např. se mechanicky držet určitého doporučeného postupu. Takový přístup je jistě možný, ale nebude působit na pacienta dobře a důvěryhodně. Pacient pak bude hůře spolupracovat při léčbě. To se týká farmakoterapie, a ještě více náročnějších prvků léčby, jako dodržování diety, pravidelného cvičení apod. Pacienti, kteří jsou přesvědčení, že je lékař nechápe, si také častěji stěžují, i když byli jinak léčeni lege artis.
Celý článek...
Grounding – technika pro lepší sebeovládání a větší klid
MUDr. Karel Nešpor, CSc., www.drnespor.eu
Princip
V šestnácti letech jsem se zúčastnil semináře americké jógínky českého původu paní Ossius. Ta v souvislosti s jógovou relaxací řekla, že nelze myslet na prst u nohy a zároveň být ve stresu. Bral jsem to jako nadsázku. Až o mnoho let později jsem si uvědomil, že se vlastně jedná o techniku, která se v psychoterapii nazývá „grounding“. Ta se používá k mírnění úzkostných stavů, zvládání stresu, překonávání nepříjemných a vtíravých vzpomínek u posttraumatické stresové poruchy, proti sebepoškozování, při flashbacku nebo ke zvládání bažení. Existují desítky možností, na co konkrétně se soustředit. Některé příklady:Vnímání vlastního těla: Uvědomit si pocity na chodidlech a v prstech u nohou, v prstech u rukou nebo se zaměřit na pocity při záměrně vyvolaném smíchu. Zvláštní místo zde zaujímá uvědomování si dechu. Dech lze pasivně pozorovat nebo se soustředit na pohyby břicha při bráničním dýchání a prodlužovat výdech. V druhém případě se vlastně jedná už o relaxační techniku. Zdvižení ramen často provází rizikové emoce a směruje dech do horních částí plic. To je neefektivní a zvyšuje míru stresu. S jistou mírou zjednodušení lze říci, že klíčem k bráničnímu dýchání v každodenním životě je držet ramena dole.Vnímání okolí: Něčeho se dotknout, vnímání vůně, naslouchání zevním zvukům, poslech hudby atd.Zaměření na mentální úkol: Zpaměti násobit čísla, v duchu popisovat, co člověk právě dělá (např. si říkat „uklízím“), něco příjemného si představit, recitovat určitý text nebo báseň atd.
Celý článek...
Duševní pružnost a zdraví
MUDr. Karel Nešpor, CSc.
Proč je duševní pružnost důležitá
Duševní pružnost má řadu výhod. Usnadňuje zvládání stresu, souvisí s tvořivostí, zvyšuje odolnost vůči zátěži při pandemií COVID-19 (Kroska et al., 2020), usnadňuje zvládání chronické bolesti (Gentili et al., 2019), snižuje riziko impulzivního jednání (Ram et al., 2019), snižuje riziko pádů u starých lidí (Pieruccini-Faria et al., 2019) a podstatně ovlivňuje zdravotní stav (Kashdan et al., 2010). Duševní pružnost také zlepšuje odolnost zdravotníků a těch, kdo se starají o chronicky nemocné, a pomáhá jim jednat efektivněji (Ratner et al., 2020, Klietz et al., 2020).
Celý článek...
|
Články/Aktuality
| 
