eSeznam.cz

Dvacet let vývoje, dvacet let lobbování je rázem zahozeno jako nějaký cár papírů někam do rohu. Změny plánované ministrem Drábkem a jeho lidmi se týkají sociálního zabezpečení, zaměstnávání, bydlení, odstraňování bariér, vzdělávání, zdravotní péče. Toto všechno jsme si na polticích vybojovali za dlouhých dvacet let. Česká vláda v čele s ministrem Drábkem působí jako okupační vojsko zdolávající jednu linii za druhou. Práva zdravotně postižených jsou odstrkávána a jsou nahrazována řečí peněz.

Vláda a ministr Drábek chce šetřit na zdravotně postižených. Opět ministr lže, pokud tvrdí něco jiného. Stačí se podívat na veškeré dokumenty vycházející z jednání  s ministrem Drábkem. Mělo se například velmi výrazně ušetřit sloučením dávek na podporu mobility. Sloučení spočívalo v tom, že veškeré kompenzace, které se vážou na průkazku ZTP/ZTP/P měly být zrušeny bez náhrady. Veškerá agenda měla být převedena na celostátní úřad práce. Nevím jak vy, ale já si velmi živě vzpomínám na zděšení, jaké ve mně vyvolalo ministerské přání. Původně se mělo všechno zrušit. To také pan ministr neřekne. Nemohl by najednou tvrdit, že on nic nemění.

Dodnes nechápu proč ministr Drábek vybral úřady práce jako jediné úřady mající za úkol „péči“ o sociální dávky a příspěvky poskytované zdravotně postiženým. Už od začátku se hovořilo o tom, že tyto úřady budou mít méně přístupových míst, navíc dodnes nikdo není schopný ani na ministerstvu odpovědět jak to bude od ledna. Budou na židlích ve stejném baráku sedět stejní pracovníci a budou mít jenom přede dveřmi cedulku úřad práce? Nebo se všechno přesune přímo tam do budov úřadů práce? Kupodivu dodnes nikdo není schopný podat stoprocentní odpověď jak to bude. Kde budou ti vyvolení zaměstnanci na nových agendách pracovat? Jo, to dnes neví nikdo, a to máme zhruba měsíc do začátku platnosti celé reformy.

Jak to konkrétně s pracovníky sociální agendy bude, kde budou sídlit, to neví dokonce ani ministerští náměstci, kteří celou reformu vedou. Tak kdo by to všechno měl tedy nakonec správně vědět? Vedoucí sociálních úřadů v zoufalství píšou na ministerstvo a ptají se co mají dělat. Ptají se jakým způsobem mají informovat zdravotně postižené občany. Najednou se nasadí nové počítačové programy na počítače nových zaměstnanců úřadů práce. Tyto programy budou neodzkoušené. Najednou se administrativa v sociální oblasti přesouvá k roku 2007, kdy nic nefungovalo tak jak mělo. Kolik to tenkrát stálo všechno dodatečných finančních prostředků, než se všechno napravilo.

Stát navíc nezvládá informování zdravotně postiýených o celém systému. Ne každý je tak aktivním, aby si zjistil vše potřebné o nových změnách. Dokonce už i někteří zdravotně postižení dostávají od úřadů upozornění na to co mají dělat v lednu. Což je komické, když to neví ani ministerští velmi vysocí úředníci.  Od ledna se mají bez problémů vyplácet nové nikdy neodzkoušené dávky. Podívejme se třeba na rodičovský příspěvek, který je snad nejvíce bordelářsky dělaný. Prakticky velmi často je vyplácený opožděně. Což působí rodinám pobírající tento příspěvek poměrně velké finanční potíže.

Nyní se zamysleme jak to bude s novými dávkami. Ke zdravotně postiženým nikdo nemá doposud s takovýmito dávkami zkušenost. Navíc ta Karta sociálních systémů. Původně ministr Drábek chtěl aby zdravotně postižení mohli přijímat všechny dávky a příspěvky pouze na tu kartu. To se naštěstí podařilo odvrátit. Ministerští náměstci také ovšem hovořili o přetvoření Karty sociálních systémů na jakousi sociálně-zdravotní kartu, na které by měly být informace o sociálních dávkách, které pobíráte, plus ještě veškeré zdravotní  záznamy ze zdravotní pojišťovny. O této ministerské chuti zavést kartičku pro celých deset milionů lidí se také poměrně úspěšně mlčí. Ministerstvo zatím plánuje, ale ty plány existují i se záměry. Zatím ministr mlží, že je to výhled do hluboké budoucnosti.

Jaké bude další postavení Karty sociálních systémů? Dnes se tedy alespoň podařilo na ty karty naroubovat dávky hmotné nouze. Prý aby se tyto dávky daly kontrolovat. Já osobně si nepřeju aby mě kdokoli kontroloval za co utrácím peníze. Karta sociálních systémů nikdy neměla mít kontrolní funkci. Stát tady není od toho, aby si hrál na velkého bratra. V tom případě také i já jako občan České republiky budu chtít vědět za co pan ministr Jaromír Drábek utrácí  svěřený ministerský plat. Také dostává finance ze státního rozpočtu, a tak mě zajímá, jestli je využívá efektivně a nezneužívá je.

Používání karty sociálních systémů jako platebního prostředku je pro většinu lidí dobrovolné. Stále zde platí možnost zasílání dávek a příspěvků na poštovní poukázky, ale příjemce takové dávky formou poštovní poukázky zaplatí poplatek za složenku ve výši minimálně 30 korun.

Představme si následující situaci. Máte kartu sociálních systémů, na kterou jste si nechali zaslat sociální dávku. K té kartě máte PIN. Chcete si tedy vybrat peníze z té karty a jste nevidomý, takže PIN vyťukat vám třeba nepůjde, musíte požádat někoho, ať vám PINa naťuká. Nebo jste nechodící, a také jste si nechal zasílat dávky na Kartu sociálních systémů. Poprosíte někoho, aby vám vybral peníze, dáte mu PIN ke kartě. Nebo jste příliš malý, nedosáhnete k terminálu. Druhů postižení je mnoho. I zde stát tedy porušuje a poškozuje vaše práva. Protože je tu vždy riziko nedůvěryhodné osoby, která může svěřeného PINu zneužít. Pokud například kartu ztratíte, je možné, že vydání nové karty potrvá až 3 měsíce.

Odhlédněme tedy od sociálních karet na další problémy Drábkovy reformy. Naříklad sociální příplatek, tam vypadali pánové z ministerstva velmi vstřícně, že chápou a vědí o matkách samoživitelkách a jejich vysokých nákladech třeba na prostředky proti inkontinenci, nákladech na léky atd. Jenže i zde tyto matky přijdou v úhrnu o 5 000 korun. Nakonec tyto zvýšené náklady ministerští úředníci převedli do zvýšení příspěvku na péči, ale jsou to jenom 2 000 korun. Takže stejně jsou díky Drábkově reformě matky samoživitelky pečující o postižené dítě na tom hůře.

Dále například mobilita. To je jedno obrovské neštěstí co Drábkův resort vymyslel. Pokud auto používáte denně tak jeho životnost je tak kolem 5 let. Příspěvek na pořízení auta bude nově vyplácen však na dobu 10 let. Otázka zní, s čím tito lidé budou jezdit. Auto jim nahrazuje nohy. Opět ministr by velmi rád zamlčel, že i tato dávka na pořízení auta se měla zrušit bez náhrady. V příspěvku na mobilitu byli lidé z pobytových zařízení hozeni de facto přes palubu, nemají totiž na 400 korun měsíčně nárok a zřizovatelé pobytových zařízení se musejí postarat o úhradu nákladů dopravy sami. Příspěvek na mobilitu je navíc potřeba si zažádat už v lednu, protože jinak o ten příspěvek za leden potenciální příjemci příjdou. A protože je to 182 000 lidí v republice, asi se ty systémy zrhoutí. To zhroucení sstému je vysoce pravděpodobné, protože o příspěvek na mobilitu má nárok stále více lidí, takže žádostí bude mnohem více.

Příspěvek na zvláštní pomůcku nebude hrazen v případě, že bude aspoň částečně hrazen zdravotní pojišťovnou. Opět resorty ministerstev se nedohodly na přesném seznamu co bude a nebude hrazeno. Minimální cena pomůcky je 24 000 korun a spoluúčast je 10 %. Nedokážu si představit, že si zdravotně postižný našetří 24 000 korun na pomůcku. To je představa rovnající se totálnímu nesmyslu. Tolik peněz handicapovaný nikdy není schopný naspořit. Schodolezy a schodišťové plošiny budou zapůjčovány, ale například o úhradě výtahů se taktně mlčí. Neví se jestli výtahy třeba do vil budou hrazeny či nikoliv.

Těch záležitostí kolem reformy ministra Drábka je mnohem více. Samozřejmě o nich ve svých článcích budu velmi rád informovat. Ale jak sami vidíte, je všechno postaveno proti zdravotně postiženým. Na jedné straně je nejednotnost a nepřipravenost českých úřadů. Ostatně o tom jsem psal již mnohokrát. A na druhé straně je podivnost zákonů, které mají zdravotně postižené postavit mimo veškerou samostatnost. Opravdu může tato nesourodost v praxi fungovat?

Jiří Hrebenar