Jízdárna Františka Skály - Čekaná překvapení v nečekaných úrovních
V Musaionu jsou obdivuhodné exponáty z rozličných, mnohdy vzácných přírodnin, jejichž popisky pomáhají rozkrýt netušené možnosti vnímání. Pavilon Tribal v souhře světla a tmy dává vyniknout jemně podmanivému zpracování průsvitného plastu sustamid 66 v postavě Ten, který září, nebo křehkou krásu Brku. Obrovitý Zub času kontrastuje s něžnými, měnícími se obrazy v Domě stínů… Je zde i uzavřená místnost s názvem Privat, do níž můžeme nahlédnout, budeme-li respektovat soukromí bytosti Kulér. Čas od času ožije Duch lebky, vznášející se ke stropu za údivu návštěvníků, stejně jako postava Ikara, kroužící vysoko na tyči, ovívaná jemným závojem.
Ještě než vystoupáme na balkon, můžeme se potěšit mlžně halenou barevností Lampylonu, exponáty Expo 3000 či řadou ilustrovaných cestovních deníků z nejrůznějších míst světa, z nichž ty z roku 1993, kdy šel František Skála přes Alpy do Benátek na 45. bienále umění, aby tam zastupoval Českou republiku, vydalo roku 2011 nakladatelství Arbor vitae.
V horním patře na první pohled upoutá obrovité tykadlo z umně opracovaného kmene statného stromu, nebo rozměrné plátno s uchvacující krajinou pastelových barev, v níž pozorujeme čilý život jejích obyvatel.
„Chtěl jsem prostor změnit k obrazu svému, aby tu mohly být jak velké plastiky, tak drobné objekty. Vstoupíme do prostoru, který vypadá jako ulice s pěti galeriemi, v každé mám výstavu, každá je trochu jiná a mezi nimi jsou na drobných náměstích velké sochy”, vysvětluje František Skála, představující osobitý smysl pro výtvarné pojetí světa, které tvoří se vší vážností i s obohacující dávkou humoru. Jedinečným způsobem zachycuje vize a tvůrčí inspiraci s talentem sochaře, ilustrátora, malíře i hudebníka a umožňuje návštěvníkovi společně žasnout nad věcmi tohoto světa projevenými v nevšedních úhlech pohledů.
Výstava je otevřena od 10. března do 3. září 2017 kromě pondělí denně od 10 do 18 hod.
Další informace: http://www.ngprague.cz/exposition-detail/frantisek-skala-jizdarna/
Text: Dana Vondrášková
Foto: Národní galerie v Praze