Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Z kultury Jedna noc na Karlštejně pod širým nebem

Jedna noc na Karlštejně pod širým nebem

M agickému datu 6. 6. v sobotu přidal na kráse magický muzikál „Jedna noc na Karlštejně“ v podání herců České scény Těšínského divadla. Představení se však nekonalo v divadle, nýbrž na Zámeckém vrchu v Polském Těšíně pod širým nebem. Samozřejmě, že díky tomuto výjimečnému prostředí získalo představení nádhernou atmosféru. Představení začalo přesně v 9 hodin večer a diváci, kteří zavítali na Zámecký vrch, si mohli v přítmí, klidu a tichu vychutnat příběh jednoho z nejslavnějších českých panovníků, Karla IV. a jeho ženy Elišky Pomořanské.

O „Noci na Karlštejně“ Jaroslava Vrchlického si troufám tvrdit, že je to jedno z nesmrtelných děl české literatury. V roce 1973 se dočkalo filmového zpracování. Hlavní role ve filmu vytvořili Vlastimil Brodský a Jana Brejchová. Karel Höger zazářil coby Arnošt z Pardubic. Nezapomenutelní jsou také vévoda bavorský a cyperský král v podání Miloše Kopeckého a Waldemara Matušky. Tento film si získal přízeň diváků, a i když byl svého času zakázán, po nějaké době se vrátil na televizní obrazovky a objevuje se na nich dodnes.

Věřte nebo ne, letos uplynulo nebo možná teprve uplyne rovných šedesát let od doby, kdy v Českém Těšíně vznikla česká divadelní scéna. Prvním představením, kterým v roce 1945, na začátku svého působení zmíněná scéna potěšila diváky, byla právě Noc na Karlštejně. Od té doby tato hra v divadle zůstala. A není to žádná náhoda, že ji divadlo znovu uvedlo. Dokonce se nejedná ani o nostalgii. Herci i ostatní tvůrci prostřednictvím tohoto představení chtějí vyjádřit poctu všem lidem, kteří stáli u začátků divadla.

Jak již bylo řečeno, hra Noc na Karlštejně provází Těšínské divadlo od samého začátku a doposud repertoár divadla neopustila. Všechno na světě se však obnovuje a mění. A tak i v Noci na Karlštejně došlo k nějakým těm změnám. O nejnovější verzi, kterou divadlo hraje dodnes a kterou hrálo také minulou sobotu, by se dalo říct, že v současnosti slaví své první kulatiny. Vznikla totiž právě před deseti lety. Jejími autory jsou Petr Markov a Zdeněk Barták. Inspirací jim pochopitelně i tentokrát byla Hra Jaroslava Vrchlického. Tito pánové přidali k původnímu názvu slovo jedna a půvabný muzikál „Jedna noc na Karlštejně“ byla na světě. Hudbu Karla Svobody a písně jako například „Lásko má, já stůňu“ nebo „Do věží.“ ve zmíněné hře ale neuslyšíte. Jednu noc na Karlštejně zkrátka provází jiná hudba a jiné písně, než na které jsme zvyklí ze slavného filmu „Noc na Karlštejně.“ I v případě uvedené divadelní hry se však jedná o půvabné melodie a neméně půvabné libreto a texty písní, které těší uši i srdce mnoha diváků, a ne jen místních. Muzikál byl napsán pro pražské Hudební divadlo v Karlíně v době, kdy mu řediteloval herec Ladislav Županič. Ale kvůli odchodu tohoto ředitele byl muzikál na nějakou dobu dán, jak se říká, k ledu. V muzikálu můžete slyšet například písně „Žárlím“, „Od hradu dále“ nebo „Pane můj“.

K jedné z písní se váže nemalá zajímavost. Autor Libreta, Petr Markov v rozhovoru, který lze najít v programu, který byl vytvořen ke zmíněnému muzikálu, nešetřil chválou na Zdeňka Bartáka a pochvaloval si práci s ním. Přiznal však, že jej pan Barták jedenkrát docela vytočil a to právě, když chystali Jednu noc na Karlštejně. Lépe řečeno, když už bylo libreto tohoto muzikálu takřka hotové. Tehdy Zdeněk Barták přišel s novou ústřední melodií. Petru Markovovi se tato melodie tak zalíbila, že předem vzdal veškeré pokusy o odpor a teď se podržte, kvůli této jediné árii byl celý divadelní text předělán! Název této písně zní „Pane můj“.

Hudba a písně jsou sice nedílnou a velmi důležitou součástí muzikálů, ale své místo má v tomto žánru i mluvené slovo. V muzikálu „Jedna noc na Karlštejně“ nechybí vtipné dialogy, mírný nadhled ani laskavý humor. Někdy se stává, že dobře napsanou hru zkazí špatné výkony herců. To ovšem rozhodně neplatí o hercích České scény Těšínského divadla. Ti naopak v sobotu opět dokázali, že jsou skutečnými profesionály. Například Zdeněk Hrabal skvěle sehrál roli otce vlasti, Karla IV. Jeho ženu, Elišku, ztvárnila půvabná Petra Sklářová. V představení se objevil také ředitel Těšínského divadla Karol Suszka, coby vévoda Bavorský a jeho výkon byl přímo bravurní. Za zmínku dále stojí postava arcibiskupa Arnošta z Pardubic, Karlovy pravé ruky, v mistrovském podání šéfa české scény Miloslava Čížka. V dalších rolích se představili Zdeněk Klusák (král cyperský a jeruzalémský), Karel Čepek (pan purkrabí) a zamilovanou dvojici šenka Peška a jeho dívky Alenky vytvořili Petr Sutorý a Jolana Ferencová.

Nyní jedna zajímavost. Víte, že podstatu příběhu, tedy, že ženy měly zakázáno pobývat na Karlštejně si autor původní divadelní hry, Jaroslav Vrchlický vymyslel? Ale musí se uznat, že to vymyslel výrobně, co říkáte? Já sama jsem měla to štěstí být v sobotu na Zámeckém vrchu a sledovat příběh, který osobně považuji za jeden z nejlepších děl české literatury. Mohu za sebe říct, že „Jedna noc na Karlštejně“ patří k nejlepším muzikálům, jaké jsem kdy viděla. Možná si teď někdo z vás řekne, že je škoda, že na tomto představení nebyl. Avšak, jak již bylo výše uvedeno, muzikál „Noc na Karlštejně“ se nachází v repertoáru České scény Těšínského divadla od samého počátku její existence a je víc než pravděpodobné, vlastně téměř jisté, že se tedy bude v Těšínském divadle hrát dál. Takže ti, kteří budou chtít, se na něj určitě dostanou. Až budete mít opět příležitost Jednu noc na Karlštejně vidět, rozhodně si ji nenechte ujít. Opravdu stojí za shlédnutí.

Když jsem začínala psát tento článek, položila jsem si otázku, o čem dílo Noc na Karlštejně vlastně je. Podle mého názoru je to dílo o mužské přísnosti, ženské odvaze, moudrosti, o touze přebývat s milovanou osobou, a hlavně o velké, nezištné lásce, pro niž je člověk ochoten i hodně riskovat. Zkrátka o nejkrásnějším citu, který dokáže překonat každý zákon a před kterým se nakonec musí každý zákon sklonit.

Krystyna Kędziorová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-10
61_vylet_2809-1353
img_9221
P6231592
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.