Ondraszek pod širým nebem
J
e spousta věcí, které mohou lidi spojovat. Jednou z takových věcí je bezesporu i literatura a knihy. Literatura je však pojem velmi různorodý a bohatý. Literaturu lze rozdělit do mnoha žánrů. Máme třeba literaturu klasickou, dobrodružnou, vědeckou nebo naučnou, atd. Spousta lidí ráda čte a knihy jsou pro ně přáteli. Jsou i takoví lidé, kteří četbě neholdují a čtou, jen když musí. Ať už je to jakkoliv, jedno je jisté. Knihy jsou součástí lidského života a mají na čtenáře nějaký vliv.
Existují knihy pro dospělé a pro děti. Mezi knihami najdeme však i takové, které se hodí pro každého. Řekla bych, že právě do takové kategorie literatury patří pohádky a legendy. Někdo by sice mohl tvrdit, že pohádky a legendy jsou jenom pro děti, ale určitě by se našlo hodně lidí, kteří by mi dali zapravdu, že pohádky a legendy mají v sobě něco neobyčejného, co láká každého člověka, bez ohledu na to kolik je mu let.
V legendách se setkáváme z různými hrdiny. Mohou to být obyčejní lidé nebo naopak osoby urozeného původu, ale také třeba i loupežníci nebo zbojníci. O zbojnících by se dalo říct, že si je spisovatelé, čtenáři, ba i filmaři docela oblíbili, zvlášť pokud se jedná o ty hodné zbojníky, kteří bohatým berou a chudým dávají. Důkazem toho je například postava Nikoly Šuhaje loupežníka, kterou vymyslel Ivan Olbracht a která se stala také hlavním hrdinou slavného filmu „Balada pro banditu“ a stejnojmennou divadelní hru můžeme dodnes vidět na různých jevištích v různých divadlech. Když už jsme se zmínili o Šuhajovi, neměli bychom zapomenout ani na Jánošíka. Tohoto zbojníka mají dodnes rádi jak Slováci, tak Poláci.
Ale i my, kteří žijeme tady pod Beskydami na Těšínském Slezsku máme svého zbojníka. Jmenuje se Ondraszek, někteří mu říkají Ondráš. Psali o něm například Josef Ondrusz ve své knize „Godki śląskie“ a Gustaw Morcinek, který je autorem knihy „Ondraszek“. Nevím sice nic o tom, že by se o zmíněném zbojníkovi natočil nějaký film nebo seriál, ale zato je mi známo, že již před pár lety vzniklo divadelní představení, možná by se dalo říct muzikál, jehož titul zněl „Ondraszek – pan Łysej Góry“. Scenář k představení napsala polská básnířka, překladatelka, a také scenáristka Renata Putzlacher, která je rovněž autorkou úspěšného „Těšínského nebe“. Na jeho tvorbě se významně podílel i zpěvák a hudebník Tomáš Kočko, který je autorem písní, které zmíněné představení obohacují. Představte si, že tyto písně vznikly ještě dřív než samotné představení a základem pro jejich vznik se staly moderní básně Ladislava Nezdařila.
Ten kdo se však domnívá, že Ondraszek je pouhým výplodem fantazie nějakého spisovatele, je na velkém omylu. Ondraszek, neboli Ondra Šebesta totiž skutečně existoval. Byl synem fojta z Janowic, Andrzeja Szebesty. Přišel na svět dne 13. listopadu roku 1680. Roku 1715 pak zemřel rukou jednoho ze svých kamarádů Juraszka. Údajně byl tento loupežnický hejtman zabit svou vlastní sekyrkou, či obuškem. Ničím jiným ho prý nebylo možné zabít. Co je na tom pravdy, už asi nezjistíme. Je však jisté, že k dané, kruté události, kterou potvrdili i historici, došlo dne 1. dubna výše uvedeného roku. Jsou zde však ještě další historické fakty, které se odehrály během života hrdinského zbojníka jménem Ondraszek, chcete-li Ondráš. Ze všech těchto skutečností zmíním alespoň rok 1683, ve kterém porazil polský král Jan III Sobieski pod Vídní Turky.
V 17. století bylo „Zlaté období zbojnictví“ v Karpatech. Nebyly to však vůbec jednoduché časy, neboť tehdy vládla velká netolerance náboženství a platilo „pravidlo“: „Koho je stát, toho je také náboženství.“ Doba, ve které Ondraszek žil, byla dobou, kdy katolická církev bojovala proti reformaci a s reformátory. Ondraszek ani Jánošík údajně neměli důvod stát se loupežníky.
Ať už to tenkrát bylo jakkoliv, myslím, že pro většinu zdejších lidí byl Ondraszek kladným hrdinou a pevně doufám, že jím také zůstane. Možná některým z vás celou dobu vrtá hlavou, proč vlastně o této postavě a o představení, jehož hlavním hrdinou je tento zbojník píšu, když se neblíží ani výročí jeho narození, ani smrti. Tento článek má být vlastně takovou pozvánkou. Jak jistě někteří z vás ví, představení „Ondraszek – pan Łysej Góry“ má ve svém repertoáru Polská scéna Těšínského divadla. Těšínské divadlo bude zmíněnou hru opět hrát již tento pátek, 12. června od osmi hodin večer. Ovšem do budovy Těšínského divadla byste však za naším zbojníkem spěchali marně. V Těšínském divadle se sice v ten den také hraje. Jeviště však bude patřit České scéně a představení „Jana Eyrová“, o kterém možná napíšu zase jindy.
A kam se tedy mají diváci za naším slavným hrdinou vypravit? Do Polského Těšína na Wzgórze zamkowe (Zámecký vrch). Právě tam Budete mít možnost vidět „Ondraszka“ pod širým nebem. V titulní roli se vám představí Tomasz Kłaptocz. Těšit se můžete i na další skvělé herce Polské scény. V představení se objeví i sám ředitel Těšínského divadla pan Karol Suszka jako otec Ondraszka.
Pamatuji si, že jsem tohle představení také jednou viděla, ještě jako žákyně základní školy a už tenkrát jsem z něj byla nadšená. Rozhodně mě nezklamalo. Doufejme, že se nezkazí počasí a že nic nezabrání tomu, aby tato akce proběhla. Příjemné a nezapomenutelné zážitky bych chtěla také popřát všem, kdo se rozhodnou tento páteční večer strávit v Těšíně, na čerstvém vzduchu a ve společnosti herců Polské scény Těšínského divadla.
Krystyna Kędziorová