Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Vaše příběhy Aspergerův syndrom odmala (Dobromysl.cz)

Aspergerův syndrom odmala (Dobromysl.cz)

U ž jako malinkému prckovi mi diagnostikovali Aspergerův syndrom. Všichni si nade mnou lámali hlavu a rodiče mě doma jenom provokovali. Nádavky typu „sousedi maj lepší děti“ jsem ale ignorovala a snažila se žít dál. Nastupovala jsem do mateřské školky, když jsem začala mít období „Aspíckých“ projevů. Pamatuji si, že první den jsem se držela rámu dveří ve školce a křičela, že do školky jít nechci.

Nějak jsem nejspíš zatlačila slzy a vkročila do první třídy. Byla jsem tam s mojí kamarádkou. Byla to vlastně moje první kamarádka z dětství. Znaly jsme se, takže jsme se spolu celé dny bavily a hrály si, ale měly jsme spolu trošku divný vztah. Já jsem jí pořád k něčemu naváděla, abych se jí pak mohla vysmát. Asi po pár měsících se do města přistěhovala další holčička, a hned jsme byly tři. Nevím přesně, jak se to zlomilo, ale asi ve třetí třídě jsem začala být oblétaná. Jednu dobu jsem se kamarádila s holčičkou, která mi lhala do očí, a klukem, který mě naváděl k naprostým hloupostem, takže mě i vyhodili ze školky, protože jsem po spolužačce hodila tác s horkou polévkou. Ty moje nápady byly opravdu různé, ale vždycky divné.

Začala jsem chodit do první třídy, jenomže jsem se nějak tak nevnímala a skončila zase jako outsider. Byla jsem chytřejší než ostatní děti. Už jsem uměla psát, plynule číst a počítat do více než oni. Učitelky mě chválily, ale já byla v něčem jiném horší. Neustále jsem opakovala slova, co se mi líbila. Také jsem vykřikovala, nestyděla jsem se opravdu nic. Byla jsem taková asi do třetí třídy, ale ve čtvrté se to všechno zlomilo. Omezila jsem se na jednu kamarádku, s ostatními jsem nemluvila. Začala jsem o sobě více přemýšlet, měla deprese a stranila se ostatním. Začala mnou nenáviděná šikana, neuměla jsem se bránit, spolužák mě několikrát do dne mlátil do hlavy a já ani muk. V páté jsem už nemluvila vůbec, celý den jsem většinou proseděla vedle počítače a měla kamarády přes internet. Začala jsem si psát deník a od té doby jsem naprosto v pohodě.

Zdroj: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení povolte JavaScript , Dobromysl.cz


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

IMG_5432
krajsky-odborn06
03-opava-jakartovice
krajsky-odborn02
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.