Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Malovaná knihovna (Dobromysl.cz)

Malovaná knihovna (Dobromysl.cz)

M ám rád knihy. Jsou pro mne pramenem poznání, krásy slova a moudrosti. Některé knihy v sobě skrývají humor, jiné poznání, lásku, nenávist, smutek i tragédii. To vše záleží na spisovateli, který tuto hodnotu vytváří.

Dostal jsem pozvání z knihovny v Korunní ulici na Vinohradech, abych přijel mezi děti a seznámil je nejen se svými knihami, ale také abych dětem předal svoje zkušenosti ze své malířské činnosti. Moc jsem se na toto setkání s dětmi z 1. třídy těšil. Milá paní knihovnice s vesmírným jménem Berenika, spolu s příjemnou paní učitelkou dětí 1. Třídy, vytvořily projekt, který měl za cíl vychovávat děti k lásce ke knize.

Paní knihovnice Berenika nás uvedla do světa knih. Krása! V prosluněném prostředí ve společnosti tolika knih pro různé čtenáře jsem se cítil blaženě. Očima jsem hladil tyto moudré přátele a bylo mi moc dobře. Kniha člověka nikdy nemůže zradit. Může potěšit, zkrátit jeho chvíle čekání, uklidnit a zbavit člověka nudy. Děti mám také moc rád. A tak v přítomnosti knih a dětí mi bylo moc dobře. Když ti milí človíčkové přišli, pozoroval jsem jejich oči. Zvědavě na mne pokukovaly a já jsem rozdával jeden úsměv za druhým.

Nejprve hovořila moje maminka. Vždy mi svými slovy ušlape trochu cestičku, po které potom kráčím k srdcím dětí. Vypravovala o tom, že v přírodě i mezi lidmi jsou různé neobvyklosti a člověk se musí naučit je respektovat a mít rád. Tedy i já jsem něčím neobvyklý. Mnoho dětí se totiž nesetkalo s člověkem s postižením a z tohoto setkání je důležité vyjít s pozitivním myšlením. Potom jsem já dětem představil sám sebe, svoji rodinu a některé svoje knihy, které jsou pro děti. Milá paní knihovnice a paní učitelka potom přečetly z mých dvou knih pohádek jednu pohádku, kterou si vybraly.

Děti velice pozorně poslouchaly. Viděl jsem oči nejenom různých barev a tvarů, ale i různých pocitů. Jedna očka byla veselá, druhá pozorná, třetí bystrá a další překvapená. A potom také začalo naše malování. Ukázal jsem dětem svoji techniku a malování začalo. Měl jsem ohromnou radost z toho, jak děti s chutí a zájmem tvořily. Každý obrázek byl krásný. A radost dětí, nepředstíraná radost z tvoření, byla tou nejlepší odměnou. A já jsem unavený usedal do našeho červánkového auta s pocitem dobře vykonané práce.

S radostí v srdci, že jsem daroval a byl obdarován. S pocitem přátelství a radosti z existence nových kamarádů. Děkoval jsem svému Nejvyššímu ochránci za možnost rozdávat dobro do srdcí dětí. Tyto děti se v budoucnu určitě budou k nám, odlišným lidem chovat s úctou, přátelstvím a pochopením. Tak jako rodiče někdy ušlapávají svým dětem trpělivě cestičku, tak i já toto konám pro lidi, kteří dostali darem odlišnost a neobvyklost.

Jiří Šedý


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

bezpecnost-na-prejez...
P5303073
konf-bez-barier10
03-opava-jakartovice
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.