Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Vaše příběhy Nevěra se mu vymstila

Nevěra se mu vymstila

O tom, že nevěra se nevyplácí, se přesvědčil Petr, bývalý manžel Milady. Ano, píši bývalý, neboť už spolu nejsou přes 5 let, ale abych uvedla vše na pravou míru, tak napíšu tento příběh a možná si z něho někteří muži vezmou ponaučení.

Milada byla jako mladá divoká, a dost si zahrávala se životem, a to tak, že střídala chlapce a chtěla si užívat svého mladého života co možná nejvíce. A tak se bavila, až najednou otěhotněla, a rázem bylo po zábavě. Miladě došlo, že spadla klec, a najednou měla před sebou těžkou otázku: „A co teď?“ Vdávat se ještě nechtěla, neboť ten, se kterým byla těhotná, holdoval často alkoholu a rád se opíjel. Milada si s ním život nedokázala představit. Své těhotenství tajila dlouho, ale ne až do konce, a když se to konečně její matka dozvěděla, tak si Milada myslela, že to bude její konec, ale naštěstí to přijala docela dobře. Milada porodila chlapečka, na kterého nakonec nedali její rodiče dopustit.

Pak poznala Petra, do kterého se zamilovala, a po krátké známosti, tedy po pěti měsících, si ho vzala za muže. Tenkrát nedala na radu své matky, aby si Petra nebrala, že taky pije a navíc prý je samá ženská. Milada jako vždy, měla svou hlavu a na její rady nedala. Petr sice pil, ale po domlouvání přestal chodit i s kamarády na pivo a stal se z něho absolutní abstinent, a tak byla Milada na sebe náležitě pyšná. Ta další věc, která jí vadila, byly ženy, které měl Petr rád, a to už byl oříšek i pro Miladu. Opravdu tvrdý a bohužel se jí ho nepodařilo rozlousknout po celou dobu jejího manželství.

Manžel Petr si občas zpestřil svůj život nějakým tím flirtem, ale jak říkal on, nic to neznamenalo a v jejich společném životě se nic nezměnilo. Milada se starala o tři děti, neboť k jejímu synovi za svobodna přibyly ještě dvě holky, které měla s manželem. Manžel chodil do práce, a jak říkal, po práci má nárok na zábavu, a šel si, kam chtěl, ale Milada nemohla od dětí nikam odejít. Asi byste řekli, že to nemohlo takhle dlouho trvat, a Milada se brzy rozvedla.

Ne nebylo to tak, manželství jim vydrželo celých 29 let, ve kterých Miladin muž prodělal dva infarkty a ve svých 36 letech už byl v invalidním důchodu, ale ani jeho zdravotní stav neukončil jeho kariéru Don Chuana. Petr se ve svých 49 letech zamiloval do ženy o 20 let mladší, a to už bylo opravdu vážné a ne jen tak nějaké vyhození z kopýtka.

Milada čekala celý rok, jestli ho to třeba nepřejde, ale marně. Tvrdil, že se mají rádi a s Miladou už ho to nebaví, a jestli chce, tak si má taky někoho najít. Nevěřila svým uším, co od něj slyší. Ta, která se o něj celou dobu starala, když byl nemocný, byla najednou, jak se říká jak kus hadru odkopnuta do kouta. Milada ještě chvíli čekala, jestli se nevzpamatuje. Přestala mu vařit, prát a řekla mu, ať mu to dělá jeho milenka, že tu není od toho, aby mu dělala služku. Ptala se také té ženy, milenky, zda ví, jak je nemocný, jestli se o něho bude starat. Ona jí na to odpověděla, že ano. Tak si Milada po roce a půl našla na inzerát přítele, ke kterému se krátce nato odstěhovala, a podala žádost o rozvod. Čekala 2 roky, než je soud rozvedl.

V té době už byl její manžel sám, protože jeho milenku přestal vztah s nemocným starým mužem bavit, a když už tu nebyla ani žena, která se kvůli nim trápila. Asi to byla jedna z těch žen, kterým dělá dobře, když vidí, jak se kvůli nim rozvádí manželé, a když se tak stane, je po zábavě a ony odejdou ze hry. Milada se po rozvodu hned provdala za svého přítele a nelituje toho, protože je to ten nejlepší muž, kterého ve svém životě potkala, a lituje jen, že ho nepotkala dříve.

A co se stalo s Miladiným bývalým manželem? Ten chodí a všude pomlouvá svou bývalou milenku, že kvůli ní přišel o rodinu, že ho opustila žena i děti a jemu teď zbyly jen oči pro pláč. Nakonec je to jak v pohádce se šťastným koncem, ale jen pro Miladu.

Evita


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

luhacovice-08
m-r-polsko2011-03
IMG_0122
p1140722
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.