Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Vaše příběhy Život s tyranem

Život s tyranem

E ma, je kamarádka z dětství, která se brzy po škole vdala a odstěhovala, se do Plzně. Nedávno jí zemřel manžel. „Chudák ženská,“ řekli byste. Ale kdepak, nelituji ji, protože se jí nesmírně ulevilo. Konečně zase může normálně komunikovat se světem, a cítit se svobodná a začít žít!

Karel zemřel na infarkt, a přitom mu bylo jen pětapadesát let. Trochu si myslím, že ho Bůh potrestal. Připravil Emu o dvacet let života. Sbalil ji na sladké řečičky, galantní chování a spoustu zábavy, a pak, když už byli svoji, odstěhovali se do města a po pár letech si ji zamknul do baráku na vesnici, zavřel dveře a otočil klíčem. Ne úplně doslova, ale mně to tak připadalo.

Ale popořádku. Poznali se, když bylo Emě dvacet, ale Karel byl o sedm let starší. Brali se o rok později. Prvních pár let si žila jako v pohádce. Jednoho dne Emě zavolala sestřenice, která žije v Itálii, že jí náhle zemřela maminka, a jestli by nemohla na pár dní přijet.

V práci proti tomu nic neměli, že si tak narychlo bere dovolenou. Manželovi se nemohla dovolat, tak mu nechala doma vzkaz, zajela si domů pro pár věcí a rovnou na letiště. V Itálii se Ema pět dní poctivě starala o svou sestřenici, se vším jí pomáhala, povídala si, vzpomínaly. S manželem si každý den vyměnili jen pár esemesek.

Peklo nastalo, až když se Ema vrátila domů. Manžel ji vyslýchal, kde byla a co tam dělala. Nešťastnou sestřenici, které umřela matka, ji vůbec nevěřil. Když trvala na svém, začal ji mlátit hlava nehlava, protože si přece nemůžu dovolit mu lhát.

Pro Emu to byl šok a nechápala to. Byla naprosto zděšená, neschopná uvažovat a pochopit, co se vlastně stalo. Karlovi tahle nálada vydržela snad celý týden. Ema, ta jen mlčela a snažila se vzpamatovat a rozmyslet si, jestli má od něj odejít. Ale on se po pár dnech vzpamatoval, a začal jí nosit kytky, dárky. Omlouval se, že to byl zkrat, že musel řešit velký problém v práci a z těch nervů vzniklo tohle. Říkal to tak přesvědčivě, že mu uvěřila. A zase si žili ten jejich pohádkový život.

Jenom že Karel začal Emu víc hlídat a ona se pomalu přestávala vídat s kamarádkami a známými. Tehdy ale byla pořád ještě děsně zamilovaná, takže ji to nevadilo. Sbohem kamarádi, sbohem práce? Nejen Karel, ale i Ema měla dobrou práci, a občas tam musela zůstávat déle, což se mu najednou přestávalo líbit. Začal říkat, že kvůli práci nemá čas na domácnost, na něj, ani na sebe. Dokonce ji začal nutit, ať si zkrátí pracovní úvazek a je víc doma, že to díky jeho platu v pohodě zvládnou. Aby ji pomohl lépe si představit, co bude v těch volných dnech dělat, přišel zároveň s tím, že by si mohli místo bytu v centru, pořídit domek za městem. Že to bude lepší pro jejich budoucí děti. Což byla samozřejmě pravda, ale přesto se to Emě nelíbilo. A tak Karel začal čím dál častěji dělat scény kvůli nevyluxovanému koberci, nevyžehlenému prádlu atd. Ponižoval ji, že je neschopná, líná husa a že kvůli ní i on musí žít jako prase a co by tomu řekli jeho klienti, kdyby viděli, s kým se tady pan ředitel zahazuje.

Umíte si představit ten teror? Občas přidal i to, že kvůli hloupé práci, kam Ema stejně chodí jen kvůli chlapům, nemá čas ani na to, aby chodila cvičit a ke kadeřníkovi a že vypadá čím dál hůř. Když se Ema začala bránit, většinou to skončilo tím, že schytala pár facek a kopanců. Ema se časem naučila tyhle výtky jen tiše poslouchat a snažila se podle nich zařídit. Když se jí totiž všechno perfektně dařilo, nebo když byl manžel dobře naladěný, pořád se spolu měli krásně. Byl to okouzlující člověk, pokud chtěl, říká Ema. Co ti budu povídat. Nakonec uvěřila, že asi vážně nezvládá práci i domácnost a vztah na sto procent, tak si vyjednala poloviční úvazek a odstěhovali se do blízké vesničky. Měli krásný domeček a Ema se nakonec i celkem těšila, jak ho ve dnech volna bude zvelebovat. Jenomže cokoli vymyslela, koupila, nebo navrhla, bylo špatně. Za všechno dostala vynadáno, a když se tedy chtěla o všem aspoň po telefonu poradit, zase na ni vyjel, ať ho pořád neotravuje, že je v práci. Když Ema nedělala nic, byla zas znovu ta líná husa. Byla hloupá, protože, mu ještě navíc spoustu let věřila, že je všechno vážně její chyba. Že je neschopná a nesamostatná, hloupá a ještě navíc ošklivá. A pak začal chtít dítě. Jenomže když jste roky v depresích a celé dny se zabýváte jen tím, co všechno musíte udělat nebo naopak nesmíte udělat, stihnout a říct, když s někým spíte s obavami, jestli se u toho správně tváříte a hýbete, neotěhotníte ani za deset let.

Takže k tomu všemu se ještě přidaly výtky, že Ema není zdravá, že si vzal nemocnou štětku, která nemůže otěhotnět, někdy ji dokonce podezíral, že tajně bere prášky, protože s ním děti nechce mít. Konečně jí to došlo... Je zvláštní, že to Ema dokázala snášet tak dlouho a mezi těmito výlevy ho měla pořád tak ráda, jakoby se nic takového ani nedělo. Začala přemýšlet, že se s ním rozvede a odstěhuje se od něho. Pak jí ale jednoho dne zazvonil telefon, volali z práce že, její manžel Karel dostal infarkt, a že se ho nepovedlo zachránit. Nejdřív to pro Emu byla strašná rána, ale stačily snad pouhé tři dny, aby si uvědomila, jak se najednou cítí volně a hezky, i když vlastně pořád jen brečí. Ema přestala mít plnou hlavu nedůležitých starostí, myslí jen na sebe a začala konečně volně dýchat.

Emě až teď došlo, že smrt Karla ji vysvobodila a byla to nejlepší, co se ji mohlo stát.

Evita


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

04-opava-jakartovice
P6231618
P5303056
cyklomaraton-k24-201...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.