Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Můj život s hendikepem

Můj život s hendikepem

J menuji se Věra Vondráková, bydlím na chráněném bydlení ve Staré Boleslavi, dříve jsem byla v Jedličkově ústavě v Praze. Od mala mám dětskou mozkovou obrnu a jsem žena na vozíku.

Tam jsem se naučila vyšívat háčkovat a paličkovat a dělat na kolíkových stavech, ale byla jsem tam jenom do 27 let a potom jsem odjela do Jesenice u Rakovníka a tam to nebylo tak hezký, protože nás bylo na pokoji 7 holek, a když jsem pustila televizí a řekla, aby byli ticho, tak řvali jeden přes druhého že jsem musela tu televizí zavřít. Tak jsem si požádala, aby mě dali do Brandýsa nad Labem na Vyšší Hrádek, a tam jsem byla par let a pak jsem požádala, jestli by mě mohli někde udělat bezbariérový byt, kde bych se mohla pohybovat sama a naučit se vařit. A co můžu, tak si udělám sama. Já jsem se chtěla osamostatnit, tak nashledanou se loučí

Věra Vondráková


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

rakousko2011-11
P5303044
P5303050
vzduch-v-trinci-02
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.