Rubriky 
Vaše příběhy Můj život bez hendikepu i s ním
Vaše příběhy Můj život bez hendikepu i s ním
Můj život bez hendikepu i s ním
Středa, 27 Červen 2012 07:47 | 
| 
|
M
ám postiženou dceru, takže vím, jak se s tím žije. Sama jsem zdravá (až na menší bolístky provázející vyšší věk). A proto se nesmírně obdivuji lidem, kteří mají tolik duševní síly, aby dokázali s hendikepem žít. A jsou mnohdy čilí a veselí. Sama si nedovedu představit, že bych se s něčím takovým dovedla smířit. Nedávno se na mě usmál mladík na vozíčku a já měla celý den hezký.
Jednou ještě v Praze na Karlově mostě jsem potkala paní, která tlačila vozíček. Měla na něm pověšenou otevřenou kabelu. Upozornila jsem ji na to a ona pravila, „že přece nebude někdo krást vozíčkáři.“ Svatá prostoto! Už se mnohokrát stalo, že byli tito lidé přepadeni, okradeni a ponecháni osudu. Pro to snad ani není ten nejhorší trest.
Domnívám se, že je v dnešní době těmto lidem ubližováno a život je jim ze strany vlády a úřadů znepříjemňován různými nesmyslnými nařízeními. Jen těmto lidem sebrat co nejvíce peněz a státní kasa i soukromé kapsy se budou plnit. Je to hyenismus.
Po té naší revoluci se vyrojilo tolik gaunerů a lumpů, že jsou jich už zástupy. Kde dříve byli schováni? Drogy, nezaměstnanost, tíživá finanční situace nutí některé občany páchat kriminální činy. A proč také ne! Kradou ti nahoře, tak proč by nekradli i ti dole, že?
Navrátilová Jana
_____________________________
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“
Náhodné obrázky z naší Galerie
konf-bez-barier21
okolo-msk2011-104
26_zahajeni_2609-162...
P6265918