Cvičení s Jaroslavem Wojnarem * Projekt Podané ruce II. * Zooterapie Euroklíč
Banner
Rubriky Vaše příběhy Vlaštovka

Vlaštovka

V eřejnost je přesvědčena, že když někdo neslyší, hned ovládá znakový jazyk. Je to stejné jako když se prohlásí o většině slyšících Čechů, že rozumějí korejštině. Ohluchlý člověk je obeznámený s češtinou a preferuje domluvu psanou češtinou a ne znakovým jazykem.

Ohluchlý člověk se nepovažuje ani se necítí být příslušníkem jazykové a kulturní menšiny Neslyšících. Ohluchlí lidé v mnoha kulturních, vzdělávacích, společenských, pracovních oblastech života a při uplatňování svých práv naopak potřebují přepis mluvené řeči. To je i můj případ.

Dostala jsem pozvánku od primátora na vyhlašování vítězů soutěže, které jsem se zúčastnila, a jelikož bych tam šla, využila jsem příležitosti a napsala jsem přímo primátorovi, že si chci zvolit přepis řečeného na tom vyhlašování a zda na magistrátu zajistí vhodného zapisovatele mně jako účastníkovi. Neodepsali ani ň, ale zažila jsem šok. Dopoledne jsem měla blbou náladu, že nebudu rozumět a nejradši bych nešla, nicméně jsem se přemohla a s vidinou ztracené hodinky při nerozumění ničemu přece jen šla a byla jsem v šoku.

Už tam byla připravena pracovnice magistrátu s notebookem, stoleček, otevřený word a v počítači pár poznámek dopředu. Uf. Tak to jsem ještě nezažila. Bylo to supééér rozumět.

Primátor tedy spustil řeč. Nejdřív „přepisovatelka“ psala omluvu, že je zpoždění, ve třetí osobě a tak jsem ji upozornila, ať píše řeč mluvčího v první osobě, tedy doslovný přepis - neonikat. Supééér. Psala všemi deseti. A ještě nakonec napsala, jestli to tak bylo správně :) Zářný příklad dobré praxe.

Taky je dobré, když přepisující osoba přepisuje všechno malým písmem, bez teček na konci, stejně jako když se mluví, prostě takto:
„vítáme vás na akci xyz jsme rádi že jste se dostavili v hojném počtu a že je mezi vámi tolik schopných lidí přeji vám úspěchy v další činnosti nyní předávám slovo panu b...“

Šetří to čas (na tečku za větou je zbytečně drahocenná sekunda) a může přepisující osobě utéct další slovo. Slova jsou důležitější. Bez teček za větou a velkých písmen na začátku věty se to čte stejně dobře a zapisovatel stihne více napsat.

Škoda jen, že mi to nesdělili, že to zajistili, neutrpěla bych šok. Taky se mohlo stát, že bych nepřišla kvůli vidině, že nebudu ničemu rozumět.

Tak jsem tedy napsala:
„Pane primátore,
domnívala jsem se, že když mi nebylo odepsáno, ať už kladně či záporně, že se nevědělo, jak naložit s požadavkem přepisu. Podle mých zkušeností se dosud málokde akceptuje. Včera jsem doslova utrpěla šok, že již tam byla paní X s PC, které tímto děkuji, bylo to super rozumět. Jste příkladem dobré praxe. Kéž by to tak bylo bezproblémové všude, hlavně na úřadech a na společenských akcích. To by se občanům, kteří ohluchli a znakový jazyk je pro ně cizím jazykem jako je pro slyšící Čechy japonština, hned lépe žilo a vyřizovalo.“


Škoda, že to je zatím jen první vlaštovka. A ta jaro ještě nedělá.

Eva Liberdová


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Pozvánka na besedu

Náhodné obrázky z naší Galerie

okolo-msk2011-102
P6231580
vzduch-v-trinci-bez-...
v-dolina2011-01
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.