Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Vaše příběhy Příběh Petra (Dobromysl.cz)

Příběh Petra (Dobromysl.cz)

P roblémový student s Aspergerovým syndromem si našel práci díky projektu Do práce bez bariér. Dostal se na konzervatoř, protože má hudební nadání a skvěle hraje na klavír. Jenže pak podpálil lavici a ve škole skončil. Nebylo to totiž poprvé, co spáchal podobnou hloupost. Štěstí pak zkoušel na zahradnické škole, kde se mu také líbilo, ale bohužel se opět nechoval tak, jak by se od studenta očekávalo. Petr Tomek má Aspergerův syndrom a nemá úplně jasno, co se může a co ne, proč některé věci lidem vadí, když jemu přijdou náramně vtipné a nebo zase naopak.

Když dvacetiletý Petr vypráví o svých školních letech, tak se směje. Vyvolává to pocit, že má ze všeho ohromnou legraci a nic se ho nedotýká. Jenže úplně tak to není. Přiznává, že ho pak vždycky mrzí, když něco zkazí. „Jenže si nedokážu nějak pomoct,“ dodává a předvádí, že pláče a je mu to líto, vzápětí se ale zase šíleně rozchechtá. Hraje komedii a nebo to myslí vážně, napadne snad každého, kdo se s ním setká. Na to nedokáže odpovědět ani on sám, ale za to doufá, že teď, po nesčetných fiascích se studii se mu bude dařit v práci, do které nastoupil díky projektu podporovaného zaměstnaní. Zatím je na pozici stážisty v organizaci Inventura, která podporuje a prezentuje uměleckou a publicistickou tvorbu lidí s hendikepem. Petrovou náplní je spolupráce na natáčení reklamních spotů a dokumentů. „Zatím zkouším práci kameramana, protože mě kamera vždycky hrozně zajímala a mám dokonce jednu doma. Už jsme třeba natáčeli v divadle Archa a nebo také medailonky výherců projektu Rok jinak Nadace Vodafone. Byl jsem z toho opravdu nadšený. Natáčení mě moc baví, točím pro sebe i pro lidi a jsem rád, že je to na webu a že se na to lidi můžou podívat.“

Petrův sen je stát se redaktorem a kameramanem, psát a natáčet reportáže a to především se slavnými osobnostmi. Už teď vyhledává naše celebrity a fotí se s nimi. „Nikdy se mi nestalo, že by byl na mě někdo nepříjemný. Michal David mě třeba pozval domů a bavil se se mnou jako se starým známým,“ popisuje, jak neváhal a zazvonil u populárního zpěváka doma a vůbec mu na tom nepřišlo nic neobvyklého. „U Romana Vojtka jsem taky zazvonil, řekl jsem mu, že ho znám ze seriálu Ulice a jestli by se se mnou vyfotil. Ani trochu mu to nevadilo,“ dodává a ukazuje sbírku svých fotografických úlovků, mezi kterými je například i Lucie Bílá.

„Chci se naučit pracovat s foťákem a kamerou pořádně a jsem rád, že se to teď v práci učím. Kamarád mi říkal, že abych mohl být kameraman nebo fotograf a nebo redaktor musím mít vysokou školu a tak jsem rád, že tohle zaměstnání můžu dělat i tak a chci se všechno naučit dobře, abych byl ve svém oboru dobrý a něco dokázal.“

Petr získal zaměstnání v rámci projektu Do práce bez bariér, do kterého byl zapojen od roku 2010. Projekt realizuje APLA Praha, střední Čechy, o.s., jeho cílem je odstraňování bariér, které lidem s poruchou autistického spektra brání v přístupu ke vzdělávání a zaměstnání. Projekt DO PRÁCE BEZ BARIÉR byl podpořen v rámci Operačního programu Praha Adaptabilita (OPPA), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.

Autorka: Simona Votyová, PR manažerka APLA Praha


 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

rakousko2011-18
m-r-polsko2011-03
P5303047
rovna_prava_pro_vsec...
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.