eSeznam.cz

Grada 2010, 384 s.

Hazel Gaynorovou, jednu z nejúspěšnějších a cenami ověnčených anglických spisovatelek, motivovaly k napsání této knihy skutečné osudy stovky statečných britských dětí a jejich učitelů ze školy v čínském Čchü-fu, internovaných za druhé světové války do nechvalně známého tábora Wej-sienu.

Autorka vychází z událostí válečných let 1941-1945 na území provincie Šan-tung ve východní Číně, kde je ve městě Čchü-fu internátní škola Čínské vnitrozemské misie (China Inland Mission, založená roku 1865). Děti zde vychovávané se mohou vídat s rodiči jen zřídka a poslední naděje na shledání se nadobro rozplynou koncem roku 1941, kdy Japonsko po invazi do Číny vyhlásí válku Americe a Británii.

Dramatický děj se soustřeďuje na několik vzájemně propojených postav, především na anglickou učitelku Elspeth Kent, jíž v rozhodnutí o návratu z misionářské školy domů zabrání válečný konflikt a odpovědnost za svěřené děti, mezi nimiž je i desetiletá Nancy, jejíž matce slíbila, že ji bude ochraňovat. Situace se komplikuje po vniknutí japonských vojáků do školy a následnými událostmi, kdy se všichni dostávají do děsivých podmínek internačního tábora Wej-sien.

Učitelé dodávají žákyním odvahu, sílu a motivaci také praktikováním zákonu skautek a snaží se je výukou přizpůsobenou daným okolnostem i svým statečným příkladem uchránit před krušnými poměry. „Nebudeme sice mít takovou svobodu jako předtím, ale svoboda nekončí vysokými zdmi a hlídacími psy“, povzbuzuje jedna z učitelek. „Svoboda je tady, dívky. V mysli.“ V tíživých podmínkách děti rychle dospívají. Díky učitelům a sounáležitosti mezi sebou dokážou překonávat všechny útrapy až do konečného osvobození. „To naše mysl nakonec rozhodne, jestli zvítězíme, nebo prohrajeme, jestli přežijeme.“ Na prožitou dobu nikdy nezapomenou, válka a internace se stávají součástí jejich života a jich samých.

Obě protagonistky s odstupem třiceti let, kdy již žijí v míru své vlastní životy, střídavě vzpomínají, jak je zážitky minulých let ovlivnily. „Nezáleží totiž na době, která uplynula, či na vzdálenosti od historické události. Spojují nás s ní všeobecná témata jako láska, zármutek, naděje, přátelství, lítost a odolnost.“ Když se již dospělé Nancy lidé ptají, co ji tato zkušenost naučila, odpovídá: “Wej-Sien mě naučil laskavosti. Přestože jsem byla na nejhorším místě na světě, pamatuju se na chvíle radosti, lásky a něhy, pro které by se našlo vhodnější místo někde jinde. Když jsem tam neměla matku, která by mě vychovávala, zastoupili ji učitelé a cizí lidé, kteří mi radili a přátelé, kteří mě podporovali, ti mě všechno naučili. Moc se mi po nich stýská, stejně tak jako po matce. Svoboda, víte, si vyžádala svou cenu.“

Strhující příběh o lidské odvaze, vzájemné podpoře a obětavosti se díky vypravěčskému umění autorky čte jedním dechem a dlouho zůstává v paměti.