Cvičení s Jaroslavem Wojnarem Zooterapie Euroklíč
Rubriky Knižní tipy Cyklistka. Osud poslední baronky

Cyklistka. Osud poslední baronky

Jana Poncarová
Albatros Media – Motto 2021, 360 s.

Úspěšnou spisovatelku motivoval k napsání čtivého románu o obdivuhodném životě baronky Blanky Marie Battaglia (1911-2005) niterný prožitek při návštěvě zámečku v Bratronicích na jihu Čech i výmluvný filmový dokument „Paní Le Murie“ natočený s ní v tomto prostředí roku 1993. Zapůsobila na ni barončina „vnitřní síla, umění najít svobodu v nesvobodě a odhodlání nevzdat se.“
Dílo není obvyklou biografií, avšak propojuje skutečné události i postavy s fikcí a tvůrčí invencí autorky natolik autenticky, že vyznívá naprosto věrohodně a realisticky.

Baronka Blanka Battaglia byla poslední z české větve šlechtického rodu Battaglia, proslulého statečností a neohroženým bojovným duchem, plně v souladu s jejich jménem. Od dětství pro ni byla zásadní prioritou svoboda samostatného rozhodování a osobní nezávislost. Její rodina žila na bratronickém zámku v duchu hesla „šlechtictví zavazuje“. Starala se o údržbu sídla a pozemků a poskytovala práci lidem z obce.

Blanku s bratrem Christianem (1914-1991) spojovala kromě pevného sourozeneckého vztahu silná vášeň pro cyklistiku. Christianovi se stala celoživotní potřebou a jako amatérský cyklista startoval na tisíci závodech. Přestože kromě jediného žádný nevyhrál, svými sportovními výkony je považován za legendárního a přitom skromného cyklistu.

Tradiční představa života šlechtičny a pokračovatelky rodu, Blanku nelákala. Její první a jediná láska nedošla naplnění a obrala ji o sílu slabosti a křehkost touhy. „Láska je blízko, ale ne na dosah.“ Naplňoval ji však celoživotní vztah k přírodě, volnosti a cyklistice. Již v mladém věku v sedle bicyklu jela sama přes Rakousko, Německo do Švýcarska. Po válce se ve Švýcarsku provdala, ale svazek neměl dlouhého trvání. Vrátila se za rodiči a bratrem do Bratronic, období poklidných časů však skončilo. Za války byl jejich majetek Němci vzat do nucené správy, po nástupu komunismu jim byl vyvlastněn. Za to, že tu mohli bydlet, museli státu platit nájem a jako nenávidění „kulaci“ odvádět nesplnitelné dávky z menší části pozemků, které jim byly zatím ponechány. Křivdy a ústrky snášeli s hořkostí, ale vzájemné rodinné vazby je v těžkých chvílích posilovaly.

Baronka se po všech příkořích, útrapách a ztrátě nejbližších nakonec vzdala další snahy vzdorovat tlaku a uzavřela se, jak říkala, do vegetativního stavu života. „Zůstala jsem sama ve své samotě“. Tak žila v rozpadajícím se zámku v Bratronicích až do svých 83 let.

Osud urozené šlechtičny ukazuje, jak vnitřní síla prověřená a upevněná těžkými životními zkouškami z ní přes veškerou skepsi či zklamání učinila statečnou ženu s ryzím charakterem, jež si zachovala noblesu, nezdolného ducha a nezpronevěřila se mravním hodnotám.

Autorka uvádí, že píše příběhy, v nichž hledá pravdu o světě. To se jí, stejně jako v předchozích románech, beze zbytku podařilo.

Dana Vondrášková

 
„Jsme obyčejní lidé jako vy, jen máme hendikep, se kterým náš život navenek vypadá odlišně, pro vás zdravé nezvykle. Pro kompenzaci máme různé pomůcky, ale v jádru se náš život od vašeho neliší. Radujeme se, sportujeme, bavíme se. Umíme i pracovat, i když si někteří zaměstnavatelé myslí, že s hendikepem jsme použitelní jen na ‚lepení obálek‘. Opravdu nemáme rádi, když nás druzí považují za chudáčky a litují nás.“

Náhodné obrázky z naší Galerie

p1140653
P5303051
m-r-polsko2011-05
vzduch-v-trinci-02
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním těchto stránek souhlasíte s jejich použitím.
Více informací o používání cookies se dozvíte v tomto článku.