eSeznam.cz

Poruchy spánku se vyskytují častěji u dětí s tzv. neurovývojovými poruchami – zejména při poruše pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a autismem. Jejich diagnostika je důležitá pro mezioborovou spolupráci dětského neurologa a dětského psychiatra.

Kojenci a batolata

Nespavost se projevuje u dětí už v kojeneckém a batolecím věku. V naprosté většině případů je však podmíněna nesprávnými režimovými a výchovnými přístupy – jejich změnou lze nespavost odstranit.

Předškolní a školní věk

Až u 15 procent dětí tohoto věku se projevuje náměsíčnost, noční děsy, zlé sny (noční můry) a přetrvávající noční pomočování. Tyto poruchy spánku, které se nazývají parasomnie, mají ve většině případů přechodný ráz a ustupují s věkem. Při náměsíčnosti je důležité během spánku dítěte zabezpečit okolní prostředí vzhledem k riziku úrazu. Doporučuje se zachovávat pravidelný režim spánku a bdění. K farmakologické léčbě se přistupuje spíše výjimečně.

V předškolním věku se lze také poměrně často (u 2–4 % dětí) setkat s poruchou dýchání ve spánku – spánkovou apnoí, která je podmíněná zhoršenou průchodností dýchacích cest při zvětšení mandlí. Neléčená apnoe má negativní vliv na pozornost, paměť, ale také na kardiovaskulární systém a metabolické parametry. Léčbou první volby je u většiny dětí odstranění nosní mandle a krčních mandlí.

Dospívající

Výrazným problémem v dospívání je porucha časování spánku během dne – adolescenti uléhají ke spánku v pozdních nočních nebo až ranních hodinách. Následkem je chronický nedostatek spánku, obtížné ranní probouzení, absence ve škole, denní ospalost a zhoršená pozornost. Častý je sklon k nadužívání hypnotik, alkoholu a drog. Tato porucha se vyskytuje až u 7 % dospívajících.

Při této poruše dochází ke změně v časování biologických hodin, které jsou nastaveny na pozdější dobu usínání. Léčba musí být komplexní – k navození usnutí se používá melatonin, který je přirozeným synchronizátorem biologických rytmů a intenzivní osvit v ranních hodinách. Současně se upravuje spánkový režim – posunuje se čas usínání až na požadovanou, věku přiměřenou dobu. Velmi důležité je pak zachovávat stabilní spánkový režim a vyhnout se ponocování o víkendech, jinak se porucha spánku opět vrací. Léčba je velmi svízelná a často neúspěšná, protože mladiství mají nevelkou motivaci ke změně spánkového režimu. Zpožděná fáze spánku se často pojí i s psychiatrickými onemocněními – jako jsou deprese nebo úzkostná porucha.

doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D.
Neurologická klinika 1. LF UK a VFN