eSeznam.cz

To potvrzuje i MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy: „Krátkodobě působící stres zdravému člověku neškodí - všechny živočišné organismy jsou od přírody uzpůsobeny dobře vzdorovat krátkodobému stresu bez zdravotních následků. Jiná je ale situace v případě dlouhodobého stresu. I trénovaný vytrvalostní sportovec je schopen podat maximální výkon pouze po určitou dobu – ani maratonský běžec neuběhne dva závody bezprostředně po sobě! Dlouhodobý stres má prokazatelně vážné zdravotní důsledky – zvýšení krevního tlaku, metabolické poruchy včetně cukrovky apod. Rovněž imunitní systém je ve stresu buzen k vyššímu výkonu a působí-li stres dlouhodobě, dojde k jeho vyčerpání, a tím i k poklesu přirozené obranyschopnosti. Takto oslabený organismus pak snadno podlehne i banálním infekcím, se kterými by se za normálních okolností imunitní systém lehce vypořádal.“

Virové infekce dýchacího ústrojí patří mezi nejčetnější onemocnění lidí prakticky na celém světě a jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti i absencí ve škole. V ČR bývá ročně hlášeno 5 - 6 miliónů těchto onemocnění. Dospělý člověk onemocní v průměru 2x za rok, dítě v předškolním věku klidně i více než 4x.

Vzhledem k virovému původu onemocnění neexistují na nachlazení účinné léky a léčba spočívá v klidovém režimu, dostatku tekutin a tlumení příznaků, především horečky a bolesti.

Pro prevenci a léčbu nachlazení je velmi důležitá imunita, tělesná kondice a v neposlední řadě právě i psychická pohoda. Lidé, kteří trpí chronickým stresem, mají vyšší riziko nachlazení a jsou náchylnější ke vzniku příznaků nachlazení.

Vliv stresu na zdraví se může projevit i nepřímo, v důsledku emočních nebo tělesných reakcí na stres. Lidé, kteří jsou dlouhodobě pod vlivem stresu, totiž často špatně spí, špatně se stravují a častěji kouří nebo pijí alkohol, což se samozřejmě negativně projevuje na celkovém zdraví.

Ordinace.cz