eSeznam.cz

Tato dáma se zařadila mezi přední autority celé Evropy. Zabývala se tuky a výživou. Zmíněná odbornice byla vitální a sice drobná. To však nezabránilo tomu, aby byla nominována na Nobelovu cenu a to až sedmkrát! Nikdy se však nestala její držitelkou. Její metoda jí pomáhala k úspěšné léčbě pacientů, kterými byli lidé trpící rakovinou nebo vážnými onemocněními srdce, jakou je třeba artritida, apod. Tato žena byla nejen skvělou odbornicí, ale také člověkem s velkým srdcem, o čemž, podle mého názoru, svědčí fakt, že léčila pacienty, kterým už medicína nedávala žádnou naději.

Jistě si myslíte, že potřeba odborných znalostí, zkušeností a dlouholeté praxe k tomu, aby mohl někdo používat metody, které používala doktorka Budwig. Opak je ale pravdou. Jedná se totiž o natolik jednoduché metody, že je klidně mohou používat všechny ženy ve svých domácnostech a titul doktora medicíny k tomu opravdu nebudou potřebovat. Zdá se to neuvěřitelné a i konvenční lékaři se tomu nestačí divit, avšak lidé se od svých závažných onemocnění dokáží vyléčit sami. Hluboké souvislosti, které přispívají k tomu, aby lidskému tělu při práci nechyběla harmonie, nejsou zdaleka jediným objevem, za který této odbornici vděčíme. Podle ní existuje mezi člověkem a samotným kosmem úzký vztah.

Doktorka Budwig se věnovala pečlivému studiu krevních vzorků osob, které léčila. Snažila se najít nějakou souvztažnost mezi kvalitou krve zdravých a krve nemocných lidí. Říká se, že trpělivost přináší růže a kdo hledá najde. Tato dvě přísloví se potvrdily i v případě paní doktorky. Musela sice prostudovat celé tisíce krevních vzorků, nakonec však její práce přinesla dobré ovoce a ona dosáhla svého cíle. Podařilo se jí zjistit, v čem se krev zdravého liší od krve nemocného. Vy jste už jistě celí netrpěliví, až se to dozvíte taky. Rozdíl je v tom, že v krvi zdravých jedinců se se nachází více zdraví prospěšných tuků obsahujících Omega–3 mastné kyseliny. Omega-3 je jednou ze základních mastných kyselin a bez ní naše tělo nemůže správně fungovat.

Tento objev však neznamenal konec práce a snažení odbornice. Když už věděla, co jejím pacientům chybí, začala pátrat po nejvhodnějším způsobu, jakým se dá ke zmíněným důležitým tukům přijít. Nezbylo jí tedy, než provádět pokusy. Její námaha a vytrvalost však byly opět odměněny a to tím, že našla potravinu, která je nejbohatším zdrojem uvedené mastné kyseliny. Jde o lněná semínka, která jsou sice droboučká, ale mají pro nás velkou cenu. Myslím, že se tím, jaké jsou, trochu podobají paní doktorce. Ona byla přece taky drobná, a přesto hodně dokázala. Semínka lnu jako taková pro nás však nejsou tím nejprospěšnějším. Dostatečně neporušený a opravdu prospívající zdraví člověka se ale ukázal být pouze lněný olej. Abychom z něj měli skutečný užitek, je třeba poskytnout mu ochranu před teplem a oxidací, kterou vyvolává kyslík společně se světlem. Lněnému oleji, který byl nesprávně získaný a skladovaný hrozí nebezpečí, že rychle zažluknou. Tím pádem se od nich pomoci nedočkáme, zato by nám v organismu mohly způsobit škodu.

Další výzkum přinesl šokující závěr. Tento výzkum označil nevhodný způsob hromadného zpracovávání potravin i olejů, jejich mizernou výživovou hodnotu a celosvětové užívání nebezpečných pesticidů, jež kontaminují stravu a odstraňují z ní elektrony, které v ní jsou, za hromadného viníka velké většiny chronických chorob dnešní doby. Nebyla by to ale doktorka Budwig, kdyby tohoto zjištění nevyužila v praxi. Začala svým pacientům dávat stravu, která se kromě vysoce kvalitního lněného oleje, ve kterém bylo Omega–3 mastné kyseliny hodně, skládala z tvarohu. V tomto tvarohu se zase nacházela bílkovina, jíž kvalita také nechyběla. Vy byste možná rádi věděli, proč tato dáma míchala dohromady tyto dvě potraviny. Bylo to proto, že díky kombinaci proteinů s olejem se tuk rozpustí ve vodě a tělo jej rychleji vstřebá. Lněný olej se po zmíněné úpravě totiž může dostat i do nejmenších kapirlár, jakýkoliv škodlivý tuk jednoduše rozpustit, žíly s tepnami pročistit. Kromě jiného se potom posílí srdce, tumory neujdou likvidaci a artritida dá pacientovi pokoj. Někomu se to možná může jevit jako přehnané, ale účinkuje to.

Lidé, kteří se stali pacienty doktorky Budwig, byli nezřídka opravdu smrtelně nemocní. Někteří konvenční odborníci už počítali délku jejich života v hodinách. Odbornici to však neodradilo a podávala jim směs oleje s tvarohem i organické potraviny. Kromě vhodné stravy bylo součástí léčby také cvičení a pobyt na čerstvém vzduchu. Slunce bylo pomocníkem této výjimečné ženy při léčení „beznadějných případů“. Ke zlepšení stavu stačilo často několik dní.

Kromě toho, že paní doktorka zkoumala a léčila, psala také knihy. Je až neuvěřitelné, co všechno stihla, viďte? Celý její život patřil druhým lidem, kterým oddaně sloužila. Ještě ve vysokém věku poskytovala konzultace. V roce 2003 odešla z tohoto světa. Bylo jí tehdy úctyhodných 99 let. Takže v loňském roce uplynulo rovných deset let od její smrti.

Jsem moc ráda, že jsem se o této obětavé a vytrvalé ženě, která bezesporu patří k lidem, na které se nezapomíná, dozvěděla. Že jsem mohla napsat tento článek a alespoň takto jí vyjádřit úctu a obdiv, které si rozhodně nesmírně zaslouží.

Krystyna Kędziorová