eSeznam.cz

Tehdejší krávy, ovce a kozy prý s porovnáním s dnešními hospodářskými zvířaty dávaly mnohem méně mléka. V hospodářství se tak mléko zpracovávalo na máslo, podmáslí a sýry hlavně pro vlastní spotřebu a pouze menší část se prodávala. Nebylo zvykem dělat máslo a sýry do zásoby to se provádělo pouze na horských pastvinách, protože z těchto oblastí bylo velmi náročné je často odvážet na trh. Kdysi se na salaších dělaly v primitivních podmínkách a někde dosud se vyrábějí sýry vynikající kvality. Krávy se dojily ručně a na většině horských pastvin, se nic i v současné době nezměnilo, takový dojič nebo dojička si sedne na stoličku a sevře mezi kolena nádobu na mléko a prsty mačká struky. Dojení se každý musí naučit, neboť při nesprávném dojení se všechno mléko nevydojí. A tak šikovnému dojiči tečou pod prsty praménky mléka, které se pění v nádobě.

Mléko se přecedí přes jemně utkané plátno, poté se odnese k odstředivce, kde se z něj odděluje smetana. Za pomoci odstředivky se smetana oddělovala od mléka rychleji, než když se mléko ponechalo v klidu stát. Odstředivá síla totiž smetanu při rychlém točení oddělí od těžšího mléka. Přibližně do roku 1850 se smetana oddělovala od másla výhradně takovým způsobem, že se mléko nechalo stát a smetana, která se usadila na povrchu, se poté pouze sebrala. Pokud mléko delší dobu ponecháte odpočívat, utvoří se na povrchu silná vrstva smetany a ze smetany se vyrábí máslo. Nejprve se smetana nechá zkysnout a ponecháte-li ji opravdu dlouho, přemění bakterie mléčného kvašení, mléčný cukr v kyselinu mléčnou. Mléko, které se nechávalo odpočívat, v mísách se ukládalo na teplá místa, stavěly se do pyramid, aby tak nepřekážely a největší mísa byla vždy dole a na ni se položil dřevěný rámeček a pak další mísa s mlékem atd. Mléko se tak ponechalo přes noc a ráno se dřevěnou stěrkou sbírala smetana do vědra určeného na smetanu. Když bylo ve vědru dost kyselé smetany, přešlo se ke stloukání másla.

Stávalo se, že smetanu se nepodařilo stlouct na máslo, což přičítali k tomu, že byla buď hodně stará, nebo příliš studená. Po stlučení másla zůstane v nádobě tekutina, kterou známe pod názvem podmáslí. Máslo se propírá studenou vodou a hněte se do pevných válečků, aby v něm nezůstaly zbytky podmáslí, vody a vzduchu a tím pádem, aby máslo pak rychleji nežluklo. Máslo se prodávalo a podávalo na stůl zdobené různými reliéfy, což byly obrázky a různé tvary. Kdysi si tak lidé nechávali u vesnických řezbářů zhotovovat vlastní formy dle svojí fantazie. Ke zdobení másla se používaly nástroje jednodílné i dvojdílné dřevěné formy, válečky a raznice. Jako ozdoby na másle mohly být rozmanité květiny, zvířata, ale i náboženské a jiné znaky. Zdobení prý zdůrazňovalo hodnotu másla.

Máslo po určitém období začíná žluknout, proto se neskladuje příliš dlouho, z této příčiny se konzervovalo působením tepla, aby vydrželo trochu déle, ale ne vždy vydrželo. Konzervované máslo se uložilo do kameninové nádoby se dvěma uchy a hospodyně je skladovala v chladu a do světnice přinášela pouze, když nutně potřebovala máslo, jinak mnohem častěji prý hospodyně používaly škvařené sádlo.

První mlékárny počaly vznikat s nárůstem měst a tak tam všichni hospodáři z okolí vozili mléko a obyvatelé měst tak nakupovali mléko od mlékařů, kteří je rozváželi v konvích svými vozíky brzy ráno. Láska k práci se odrážela převážně ve zdobení většiny předmětů, které byly spojeny se zpracováním mléka. Stoličky na dojení a nádoby na mléko bývaly kolikrát umělecky malované a vyřezávané. Taková stěrka na máslo se bohatě zdobila a dávala se jako dárek z lásky vyvolené dívce.

Karin Šimovcová