eSeznam.cz

Masopust sice není církevním svátkem, v církevním kalendáři ho přesto najdete. Termín tohoto svátku se určuje podle Velikonoc. Velikonocům předchází postní doba, která začíná Popeleční středou. V dnešní době sice trvá masopust různě dlouho, v minulosti se však slavilo všude ve stejnou dobu. Jedná se o období, které prý začíná již svátkem Tří Králů a končí v úterý před Popeleční středou. Nejhlavnější masopustní dny jsou právě ty tři poslední, které všichni známe jako ostatky. Kdybyste snad někdy na Moravě zaslechli výraz fašank, či fašinek, pak vězte, že řeč je právě o ostatcích. Na rozdíl od Vánoc, které slavíme každý rok ve stejné dny, jsou Velikonoce pohyblivými svátky. Masopustní neděle může proto připadnout na kterýkoliv den od 1. února až do 7. března.

Víte kdy se pravděpodobně slavil masopust v Čechách? Ve druhé polovině 13. století. Ono to asi bylo i dřív, ale z uvedeného období pochází první zmínka o těchto oslavách. Naši předkové se na masopustní neděli připravovali, a to již ve čtvrtek před zmíněnou nedělí. Tento čtvrtek je dodnes známý jako „tučný čtvrtek“, chcete-li „tučňák“. Kdysi byli lidé přesvědčení, že v tento den by se měl člověk co nejvíc najíst a napít, aby nabral sílu na celý rok. V současnosti se tučný čtvrtek už příliš neslaví, i když mnoho lidí si u příležitosti toho dne rádo pochutná na koblihách.

Mnozí lidé mají masopust spojený především s maškarádami a maskami. Kdybychom dnes chtěli vidět na vlastní oči průvod masopustních maškarád, museli bychom se za ním pravděpodobně vydat někam na venkov, kde se ještě dodržují staré tradice. V dřívějších dobách se však v masopustních průvodech objevovaly nejrůznější masky, jelikož lidská fantazie nezná mezí. Existovaly však i tradiční, se kterými bylo možné se setkat rok co rok. K takovým maskám, chcete-li převlekům, patřil například medvěd, kterého občas vedl medvědář na řetězu, asi aby se moc nerozdováděl. Dále v průvodu nechyběla takzvaná klibna, čili kůň, kobyla nebo koníček. Do zmíněného, řekněme, kostýmu, se nezřídka oblékali hned dva lidé. Maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem, či rancem na zádech, baba s nůší, kominík se žebříkem nebo třeba kozel. Všemi těmito postavami se to kdysi o masopustu jen hemžilo.

Nyní si řekneme něco bližšího o významných masopustních dnech. Začneme tučným čtvrtkem, o kterém už byla řeč. Také již bylo řečeno, že v tento den si lidé dopřávali jídlo a nápoje v hojnosti. Nelze se tedy divit, že jídelníček byl pestrý, a že v něm nechybělo ani maso. Zajímá vás, jaké druhy masa se konkrétně jedly? Původně si lidé pochutnávali na hovězím, jehněčím nebo na zvěřině. Od 19. století však převzaly pomyslné žezlo zabijačky. Takže si lidé plnili břicha vepřovým masem, knedlíky a zelím. No a pak se museli pochopitelně pořádně napít piva, aby tu mastnotu dobře strávili. V 19. století se mezi masopustní pokrmy dostala i pečená husa. Neděle po tučném čtvrtku byla dnem, kdy začínala hlavní zábava. Tuto zábavu zahájil pochopitelně bohatý oběd. Pak se lidé vydali na taneční zábavu, která nezřídka skončila až v pondělí ráno. Proto byla také tato neděle nazývána „taneční nedělí“. Co se týká názvů a zvyků, ty se ve všech krajích od sebe lišili. Podle toho, jak si je obyvatelé daných krajů vymysleli. Například v Praze si v osmnáctém století mohli lidé z bohatších vrstev zatančit na redutech, tedy na masopustních plesech. Pokud si myslíte, že o masopustním pondělí lidé odpočívali po pro tancované neděli, tak se velice mýlíte. V pondělí se totiž v tanci pokračovalo. Ale jeden malý rozdíl v tom přece jenom byl. V masopustní pondělí se totiž kdysi pořádal takzvaný „mužovský bál“. Na takové zábavě se však mohli bavit a tancovat pouze muži v chomoutu a ženy pod čepcem. Tedy ti, kteří měli manžela, či manželku. Svobodná chasa mohla sice této veselici přihlížet, ale do kola nesměla. V úterý, kterému se říkalo „maškarní úterý“, masopust vyvrcholil. Právě v tento den se pořádaly ty pověstné průvody maškar. Hrávaly se ale také žákovské divadelní hry. Zajímá vás, jaký byl nejoblíbenější námět takových her? Tak dávejte pozor Byl to soud s opilcem Bakchusem.

S masopustním úterým a popeleční středou byly spojeny i četné pranostiky. Nyní je uvedu.

• Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
• Masopust na slunci – pomlázka v senci.
• Svítí-li slunce o masopustě, bude pěkná pšenice a žito podzimní.
• Konec masopustu jasný – len krásný.
• Krátký masopust – dlouhá zima.
• Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky.
• Jaké jest masopustní úterý, taková bude Veliká noc.
• Bude-li příjemné povětří (v masopustní úterý), bude dosti hrachu.
• Teče-li v úterý masopustní voda kolejem, bude úrodný rok na len.
• Bude-li v úterý masopustní neb v středu (Popeleční) vítr aneb vichr, tehdy celý půst větrný bude.
• Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se drží celý rok.
• Suchý půst – úrodný rok.

Tak si ty letošní ostatky pořádně, a především ve zdraví užijte. Nemusíte se oblékat do masek, ani tancovat, ani jíst tradiční masopustní pokrmy, pokud na ně nemáte zrovna chuť. Hlavní je, abyste se v té době cítili dobře, radovali se a zkrátka si během něj vychutnali všechno, co máte rádi.

Krystyna Kędziorová