eSeznam.cz

Narodil se jako syn německého císaře a pruského krále Fridricha III. z rodu Hohenzollernů a Viktorie Sasko-Koburské. Byl nejstarším vnukem anglické královny Viktorie. Vilém svou babičku poslouchal a obdivoval. Dokud byla zmíněná panovnice naživu, napomínala vnuka kvůli jeho špatným činům a jak se říká, držela ho „na uzdě“. Když se Vilém II. narodil, byla jeho levá ruka částečně ochrnutá. O to přísnější byla jeho výchova a o to víc se na něj tlačilo.

V roce 1888 zemřel císař Vilém I. Na trůn po něm nastoupil jeho syn Fridrich III. Ten byl však smrtelně nemocný a jeho vláda trvala devadesát devět dní. Tak se stal císařem jeho syn Vilém II. Bylo mu tehdy dvacet devět let a ambice mu nechyběly. Jelikož se ve zmíněném roce vystřídali na trůně hned tři císaři, známe dodneška rok 1888 jako rok tří císařů. S kancléřem Bismarckem si nový císař příliš nerozuměl. Chtěl totiž dělat kancléře sám sobě. Rozpory těchto dvou mužů, které byly jak politické tak osobní povahy, skončily pro císaře vítězstvím. Již v roce 1890 totiž Bismarck odešel z politiky. Imperialismus a bohužel i nacionalismus, to byly dva politické směry, kterých se Vilém držel. Toužil po tom, aby i Německo, stejně jako Anglie nebo Francie, získalo své kolonie. Politiku vedl v duchu militarismu. Veřejné mínění, a především němečtí generálové mu byli dobrými pomocníky. Tento císař se stal přítelem Františka Ferdinanda d´Este, rakouského korunního prince, který tento titul získal po smrti korunního prince Rudolfa. Vilémovo chování k Františkově manželce Žofii chotkové bylo hodno příští císařovny. Zpráva o tom, že oba zahynuli při atentátu v Sarajevu císaře velmi pobouřila. Nejen jako přítele, ale i jako vladaře. Byl to právě on, kdo naléhal, aby František Josef I. vyhlásil Srbsku válku.

Když 9. listopadu 1918 došlo k převratu a Pruské království zaniklo, k této události se přičinili i pruští důstojníci, císař pochopil, že nejrozumnější bude, vzdá-li se svého titulu. Historie mu dala za pravdu a potvrdila, že se tehdy rozhodl správně. Vilém II. sice ze začátku neměl v plánu vzdát se také pruské koruny, události ho však donutily i k tomuto kroku. Znamenalo to konec vlády Hohenzollernů. V Braniborsku trvala tato vláda neuvěřitelných pět set let. Prusko bylo v rukou zmíněného rodu po dobu dvou staletí a Německo padesát osm let. Součástí Čl. 227 Versailleské smlouvy byla i veřejná žaloba na Viléma II. Důvodem pro její vznesení bylo „nejhrubší porušení zásad mezinárodní mravnosti a posvátné autority smluv“. Císař měl být souzen zvláštním tribunálem. Vilém však soudu i trestu unikl. Poslechl totiž radu maršála Hindenburga a odjel do exilu v Nizozemsku. Ještě před tím ale oznámil říšský kancléř Maxmilián Bádenský, že se Vilém vzdal trůnu, chcete-li, že abdikoval.

Ani pobyt v exilu nezměnil nacionalistické myšlení tohoto panovníka. Vítězství Hitlera nad Francií mu způsobovala radost. V té době už bývalý císař se dokonce s Adolfem Hitlerem a několika nacistickými pohlaváry setkal ještě před válkou. Konce 2. světové války se však Vilém II. už nedožil. Ani do své vlasti už se nevrátil. V roce 1941 zemřel v exilu ve městě Doorn v Nizozemí.

Zajímalo by vás, jestli byl Vilém II. v rodinném životě úspěšnější než v tom panovnickém a politickém? S jistotou to samozřejmě tvrdit nelze, ale podle informací, které poskytnou následující řádky, by se dalo říct, že se mu možná jako otci a manželovi dařilo o něco lépe. Když se ženil poprvé, nebyl ještě císařem. Bylo to v roce 1881. Jeho manžekou se stala Augustina Viktorie Šlesvicko-Holštýnská. Ta mu porodila celkem až sedm potomků. Tato dáma zemřela v roce 1921. Hned v následujícím roce se Vilém znovu oženil. Tentokrát s vdovou, princeznou Hermínou schönaich-Carolath. S touto manželkou měl Vilém pouze jednu dceru.

Jakým panovníkem byl Vilém II.? To je těžké posuzovat. Jisté však je, že pocházel z velmi významných rodů, jak po otci tak po matce. I on patří k panovníkům, na které historie nezapomněla, i když si jistě nezískal takovou slávu a zdá se, že ani tak dobrou pověst, jakou má jeho babička.

Krystyna Kędziorová