Historie plesů a bálů
N
ový rok máme šťastně za sebou a začal nám čas zábavy, plesů a bálů. Pánové se odějí do žaketu či obleku. Dámy nachystají velkou večerní, potrápí kadeřníka slavnostním účesem. A už jen se vrhnout do víru tance. Tanec je jeden z nejstarších uměleckých směrů. Nejdříve člověk pohybem vyjadřoval své zážitky, různá sdělení a emoce.
Potom tanec v neposlední řadě tanec rituální. Podobně ve starém Řecku se konaly průvody boha Dionýsa, bujným pohybem vyjadřovali radost z úrody. Staří Římané vyměnili Dionýsa za Bakcha. Postupem doby se tanec měnil. Vznikaly nové druhy tance, kolové, řádové, panské, lidové. V 19. století nastal bouřlivý rozvoj tanečního umění, v Rakousku vzniká valčík, polka v Čechách, v Polsku mazurek. Pořádají se taneční slavnosti, plesy či bály. Zde se tančilo, zpívalo, recitovalo a hlavně se mluvilo česky.
Proč zrovna v této době konají plesy? Zima vyhovovala šlechtě. Rok si rozdělila na možnosti radovánek, na jaře svatby, v létě cestování, na podzim hony. V zimě se honorace sjížděla do velkých měst a věnovala večery tanci a uváděli mládež do společnosti.
Eva Kozelská