Velká francouzská revoluce
F
rancie v druhé polovině 18. století byla ve velmi špatné hospodářské situaci. Od začátku 80. let se uplatňovaly různé reformy pro povzbuzení výroby. Tuto situaci zhoršila ještě neúroda v důsledku špatných klimatických podmínek. Aristokracie se postavila proti reformám, a proto proti ní byla zavedena soudní reforma. Ludvík XVI. v květnu 1789 svolal generální stavy.
Privilegované stavy se snažily omezit působnost třetího stavu na pouhé poradní těleso. Třetí stav vytvořil Národní shromáždění. K nim se připojila část šlechty a kněží a byli donucení přísahat státu. Konalo se Ústavodárné národní shromáždění. Ludvík na ně poslal vojsko. Na protest Pařížané vtrhli do královské zbrojnice, sestavili milice a časně ráno 14. července 1789 napadli vězení Bastilu a dobyli jí. Vítězstvím je datován počátek revoluce a jejího násilí. Této revoluci padlo za oběť tisíce lidí, byla poznamenána krví mnoha nevinných. Král byl uvězněn a odsouzen. I přes protesty celé Evropy byl popraven 21. 1. 1793.
Eva Kozelská