Krátkozrakost a dalekozrakost
K
rátkozrakost je oční vada zraku, kdy člověk vidí špatně do dálky. Je to velmi frekventovaná oční vada a v poslední době dochází k jejímu značnému nárůstu. Příčinou špatného vidění do dálky je to, že oko je fyziologicky příliš dlouhé a obraz se vytváří před sítnici a na sítnici je pak obraz neostrý. 1 mm prodloužení odpovídá asi 3 dioptriím.
Příznaky krátkozrakosti
- mhouření očí do dálky
- psaní a čtení „nosem“
- bolest hlavy
- špatné rozpoznání objektu v dálce
Krátkozrakost se koriguje mínusovými brýlovými čočkami. Ty umístí ostrý obraz na sítnici, člověk potom lépe vidí a nebolí ho hlava.
Krátkozrakost dělíme podle počtu dioptrií na
- nízkou krátkozrakost 0 až -3 dioptrie
- střední krátkozrakost -3 až -7 dioptrií
- těžká krátkozrakost nad -7 dioptrií
Těžká krátkozrakost se projeví již v raném dětství a v pubertě se může zhoršit až o 4 dioptrie ročně. To může vést k degenerativnímu poškození očí.
Dalekozrakost je oční vada, kdy člověk pro změnu vidí špatně na blízko. Špatná viditelnost na blízko je způsobená tím, že oko je fyziologicky příliš krátké. Ostré obrazy předmětů se vytváří až za sítnici a člověk pak vidí blízké předměty neostře. Dalekozraký člověk má problémy často i s tupozrakosti a šilháním.
Příznaky dalekozrakosti
- zhoršení zraku
- neustálá snaha zaostřit zrak
- bolest a pálení očí
- bolest hlavy
- únava, nevolnost
Dalekozrakost se koriguje plusovými brýlovými čočkami. Tak se vytvoří ostré zobrazení předmětu na sítnici.
Dalekozrakost dělíme podle počtu dioptrií na
- lehkou dalekozrakost + 0,25 až +3,0 dioptrie
- střední dalekozrakost +3,25 až +6,0 dioptrií
- těžká dalekozrakost +6,25 až +9,0 dioptrií
Dalekozrakost se projevuje většinou kolem 35. až 40. roku. S přibývajícím věkem je oko méně schopné zaostřovat a člověk začne špatně vidět. Zrak se později zhorší nejen na blízko, ale i do dálky.
Jarmila Jalowiczorová