eSeznam.cz

Toto riziko je nejvyšší, když je dítě svěřeno výlučně do péče matky nebo jen otce a s druhým rodičem se téměř neschází. Rodič, se kterým dítě žije, jej přímo i nepřímo, vědomě i nevědomě, formou prosazování svých názorů a postojů ovlivňuje. Tím si dítě a naklání na svou stranu. Někdy i stačí, když si matka vzdychne: „Tatínek nás opustil. Tatínek na nás nemá čas. Tatínek nás nemá rád.“ Pokud dítě žije jen s jedním rodičem, který má na toho druhého negativní názory, dítě jej často přebírá, protože nemá možnost si samé zjistit, jaký ten druhý rodič doopravdy je. Zavrhovaný rodič časem ztrácí sílu a přestává se bránit. Dítě je pak plně a trvale ovlivněno pouze prvním rodičem a přebírá jen jeho názory.

Dítě, které žije pouze s jedním rodičem, vidí například jen ženský svět a ten mužský se mu stává cizím a nepřátelským. O zajímavých činnostech otce nebo jeho světlých stránkách se nemluví. Dítěti to může způsobit velkou újmu na jeho psychice a ovlivnit následně jeho budoucí život. V dospělosti mohou mít tyto děti problém projevit k partnerovi lásku, uznání, toleranci apod.

Po dítěti, které žije výhradně jen s jedním rodičem, se často nechce, aby plnilo domácí práce, nevhodné chování je mu tolerováno, aby rodič ukázal, že zrovna on je lepší než ten druhý rodič. Toto přináší dítěti následky jako: opožděnost ve vývoji, rozmazlenost, lenivost a sobeckost.

Dítě potřebuje ke své výchově oba rodiče. Mámy a tátové mají rozdílné úlohy v rodině. Dítě potřebuje vidět ženský i mužský svět. Potřebuje vidět, že si rodiče navzájem pomáhají, doplňují se a hlavně, že se mají rádi. Už i malé dítě vnímá velice dobře chování rodičů, vidí, jak řeší různé situace, jak se navzájem k sobě chovají. To vše si pak automaticky bere do dalšího života.

V případě, že rodiče spolu nemůžou žít, je velice důležité, aby před dítětem nemluvili o tom druhém špatně. Dítěti to škodí a v budoucnosti pak může mít vážné problémy s chováním.

Jarmila Jalowiczorová