Paulovnie plstnatá - okrasa parků, zahrad, ale i jako biomasa na topení
P
aulovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), tento atraktivní strom, který pochází z Číny, se vyskytoval v císařských zahradách. Císařský strom, či strom štěstí, byl pojmenován na počest nizozemské královny a ruské velkokněžny Anny Pavlovny Romanovové. Je nápadný svými velkými listy, podobnými Katalpě a také překrásným fialovomodrým latnatým květenstvím, které se na jaře rozvíjí dříve, než listy. Kvete ale až zhruba po osmi letech a dorůstá výšky kolem dvaceti metrů. Často jej můžeme vídat v jižní Evropě, ale i u nás v botanických zahradách a ojediněle parcích. U nás ozdobné kultivary povětšinu vymrzají.
Ze zajímavostí lze zmínit, že semena této rostliny sloužila v 19. století jako izolační materál na převoz křehkých věcí (čínského porcelánu). Jsou totiž měkká, lehká a hebká. Ale díky špatně utěsněným krabicím docházelo k úniku semen a troušením po cestách. Tak došlo i na její šíření a dostala se tak i do Ameriky. V Japonsku se vyrábějí z dřeva Paulovnie hudební nástroje pro jeho jedinečné rezonanční vlastnosti. Používá se ve stavebnictví, nábytkářství, k výrobě hraček, lyží, lodí, ultralehkých letadel a mnoho dalších. Také je dřevo Paulovnie oblíbeno u řezbářů. Nejsou v něm totiž žádné suky. Toto dřevo neabsorbuje vodu, neobsahuje téměř žádnou pryskyřici a díky obsahu tříslovin je odolné vůči červotoči.
Tento okrasný strom má však i své stinné stránky, jedná se totiž o invazivní strom. U nás se nyní stává perspektivní jeho pěstování jako biomasy na topení v zimě. Pavlovnie totiž roste rychleji, než nám známé japonské topoly. Na rozdíl od nich neprodukuje škodlivý isopren. Některé vyšlechtěné kultivary jsou mrazuvzdorné.
Na okrasu naší zahrady lze Paulovnii doporučit. Vzhledem ke svému rychlému růstu a lehkosti sušení se může stát nadějným bioenergetickým topivem také v naší vlasti.
Jana Bičaniková