Jak zvolit správného životního partnera?
T
akovéto nejdůležitější rozhodnutí v životě člověka se děje většinou v období dospívání a problém volby správného manželského partnera může tak u mladého muže či ženy vyvolat intenzivní boj a hodně zmatku. Otázka toho pravého se obzvlášť intenzivně objevuje u lidí, kteří chtějí do manželství vstoupit jen jednou a to na celý život.
Jak rozpoznají, že našli toho pravého člověka a kde vzít jistotu a přestat pochybovat? Mnoho mladých lidí se dívá na rozvody a nešťastná manželství okolo sebe a přemýšlí, jestli se to nebude týkat jednou i jich a zda vůbec mohou očekávat něco lepšího a jsou přitom plni obav, že je to může také potkat. Častokrát bývají svědky domácího násilí a bojí se, aby i oni špatně nevolili.
Dle výzkumu vyplynulo na povrch, že asi 90 procent mladých lidí, kteří chodí do církve, věří, že Bůh chtěl, aby manželství bylo na celý život a méně než polovina asi 48 procent říká, že „chtějí takové manželství, jako mají jejich rodiče“. V takovémto prostředí si spousta mladých lidí dělá starosti s volbou správného životního partnera. Mnozí jsou tak motivováni rozhodnutím neopakovat chyby svých rodičů. Nechtějí se rozvést a přejí si v manželství zažívat opravdovou a trvalou lásku, bojí se však, že při volbě partnera udělají osudovou chybu.
Někteří mladí lidé se bohužel při chození a manželství dopouštějí chyb, které mohou být tragické. Často ovšem tyto chyby nejsou důsledkem toho, že nenašli toho správného člověka, ale mají i jiné příčiny. Místo toho, aby pracovali na tom, aby se stali lidmi, kteří jsou připraveni učinit před Bohem celoživotní závazek, v každé schůzce hned nedočkavě hledají celoživotního partnera a tím si říkají o zklamání a nejen pro sebe, ale i pro člověka se kterým na schůzku jdou.
Stejně tak řada mladých žen a mužů hledají toho pravého, aniž by si uvědomili, že ve skutečnosti hledají toho nepravého. V mysli si představují, jaký by ten pravý, pravá měl a měla být a obvykle by měli být fyzicky krásní a sebejistí s dokonalými způsoby atd. Děvčata mohou fantazírovat, že ten pravý bude úplně jako táta a kluci si mohou přát vlastnosti, které jim můžou připomínat bývalou přítelkyni nebo objekt dospívající zamilovanosti. Tím si řada mladých lidí vytváří nesplnitelné ideály, které je mohou zaslepit vůči možnostem, jež se jim nabízí všude kolem nich. To neznamená, že by mladý člověk neměl u potencionálního partnera hledat určité vlastnosti, ale jen to, že by si měl klást pouze realistické cíle.
Nesprávné důvody pro vstup do manželství:
- Pokud máte strach ze stárnutí a všichni ostatní se žení a vdávají ihned po škole, tak to chcete taky udělat. Je to tím, že spousta mladých lidí se cítí odstrčení stranou, když jsou svědky jak všichni jejich kamarádi a spolužáci vstupují do manželství.
- Syndrom staré panny – ženy můžou zažívat pocit, že jsou těmi jedinými svobodnými na světě a bojí se toho, že zůstanou samy, poněvadž všichni správní partneři mohou totiž být už zadaní.
- Únik – mladí lidé kolikrát vstupují do manželství, protože život doma s rodiči je pro ně nesnesitelný.
- Reakce na předchozí vztah – chyba je, když krátce po bolestivém rozchodu s jiným člověkem, vstupují lidé do manželství a snaží se tak zaplnit prázdnotu nebo se pouze chtějí předchozímu partnerovi pomstít.
- Tlak okolí - může nastat, když rodiče tlačí na dvojici, aby se vzali, nebo jeden partner tlačí na druhého a pak se často berou z povinnosti a ne z lásky.
- Naplňování potřeb – lidé také vstupují do manželství, aby byly naplňovány jejich potřeby a ne, aby oni naplňovali potřeby manželského partnera. Tyto potřeby se mohou soustředit na emoce, sex, sebeúctu, finance atd. Může se jednat i o potřebu cítit se jako hodnotný člověk nebo toužit stát se někým důležitým.
- Těhotenství – brát se kvůli těhotenství v mimořádných případech to může být naprosto nejlepší řešení, ale u spousty párů tomu bohužel tak není.
Stejně jako jiná rozhodnutí tak i volba životního partnera bude mít dopad na zbytek života daného člověka a vlastně na zbytek života dvou lidí. Pokud si dokážete říct ano a vydržet u něj až do smrti? Pak jste nejspíš našli „pravého“ nebo těmi „pravými“ jste se stali.
Karin Šimovcová