Když zaměstnavatel neplatí
P
okud je člověk nezaměstnaný a najde si práci, má radost. Začne s nadšením chodit poctivě do práce a snaží se podat co nejlepší výkon. To je v pořádku. Jenže pak se stane, že mu zaměstnavatel nepošle výplatu. Prostě člověkovi za jeho práci nezaplatí. Člověk uvěří, že výplatu dostane později a tak chodí do práce pořád dál. Vůbec ho nenapadne, že by peníze nedostal. Je poctivý a tak si myslí, že jsou takoví i ostatní.
Pokud nedostaneme výplatu, tak to opravdu nikoho nezajímá. Musíme zaplatit v termínu veškeré poplatky za byt, pojištění, školné atd. Když se v platbě zpozdíme, hrozí pokuty. Musíme samozřejmě i jíst. V obchodě nám nic nedají zadarmo. A co teprve, když dítě potřebuje například nové boty? Ty od loňska jsou malé nebo děravé. Tady už opravdu končí všechna legrace.
Dostaneme se do finančních problémů, které většinou řešíme tím, že si od někoho blízkého půjčíme. Zpočátku věříme, že zpožděná výplata přijde a my pak dluh splatíme. Jenže pokud nepřijde ani další výplata, máme opravdu velký problém. Nikdo nám už nechce znovu půjčit, vždyť jsme ještě nesplatili dluh.
Můžeme si vzít půjčku, abychom mohli zaplatit to, co potřebujeme. Jenže když si půjčku vezmeme, budeme to muset vrátit i s úrokem. To bych nedoporučovala, protože některé půjčky mají úroky hodně velké a může nás to dostat do ještě větších finančních problémů.
Možná si říkáte, že byste nepracovali tam, kde neplatí. Určitě máte pravdu, jenže kde se dá v dnešní době honem sehnat nové zaměstnání? Nezaměstnaných je hodně a nabídek málo. Problém je i v ukončení pracovního poměru. I když zaměstnavatel neplatí, nemůžeme hned přestat pracovat. Pokud má zaměstnanec dostat výplatu například 15. den v dubnu, je výplata v souladu se zákonem splatná nejpozději do 31. května. Zaměstnavatel má pak ještě 15 dnů na to, aby zaplatil. Když nezaplatí, tak od 16. června může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Pokud podáte výpověď, neznamená to ještě, že výplatu dostanete.
Někteří zaměstnavatelé své dluhy zaplatí, jiní spoléhají na to, že člověk nemá dostatek informací, financí a odvahy, aby se se zaměstnavatelem pustil do právních sporů.
A tak se člověk jednoduše dostane do problému, i když za nic nemůže.
Jarmila Jalowiczorová