eSeznam.cz

Jako 17 – letá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce. Manželé se téměř stěhovali každý rok. Během přesunů se jim narodily čtyři děti. Toto manželství nebylo nějak zvlášť šťastné. Němec byl často unavený a nepříjemný. Nakonec celá rodina zakotvila v Praze.

Božena Němcová začala psát a uveřejňovat básně v časopisech. V roce 1845 se Němcovi přestěhovali na Chodsko. Němcová se začala zajímat o sociální podmínky lidí. Vlastenectví manželům Němcovým přinášelo nemalé problémy. Sledovala je tajná policie. V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Navštívila manžela třikrát a těchto návštěv také využila ke shromáždění materiálu, ze kterých pak psala pohádky. Z malých honorářů se jí a dětem žilo velice těžko.

V roce 1861 přijela do Litomyšle redikovat své spisy. Bohužel v té tobě onemocněla a svou práci již nedokončila. Koncem padesátých let se rozhodla s dětmi žít úplně sama. Manžel ji odmítal dávat peníze na domácnost. Potkalo ji mimo jiné veliké neštěstí, zemřel jí syn Hynek. V této největší době vznikalo její největší dílo Babička, kde hlavní hrdinou v jejich dílech byl prostý venkovský lid.

Povídkám se začala věnovat až v posledních letech života. Kritizovala a popisovala nadutost zbohatlíků a vyobrazovala chudý lid, který neznal alkohol, násilí, nadávky, nechytračí a navzájem si pomáhají.

Takoví byli hrdinové povídek: Dobrý člověk, Pán učitel. Venkovský lid si je velmi oblíbil. Byla autorkou i dalších povídek např: Chudí lidé, Baruška, Divá Bára, V zámku a podzámčí.

Citáty Boženy Němcové

• Nejlepší přítel je ten, co tě napomene, co ti řekne pravdu o očí. Toho si važ.
• Chladná žena je taková, která ještě nepotkala muže, jehož by mohla milovat.
• Ptáte se jaký je universální lék na velikou bolest, (ČAS).
• Láska je nemoc, která se nedá léčit.

Božena Němcová zemřela v lednu v roce 1862, bylo jí pouhých 42 let. Její pohádky a povídky byly zařazeny veřejností do zlatého fondu české literatury. Je pochována v Praze na vyšehradském hřbitově.

Filmy inspirované dílem Boženy Němcové

• Babička
• Sůl nad zlato
• Viktorka
• S čerty nejsou žerty
• Čertova nevěsta
• Tři oříšky pro Popelku

Babička: jedná se o povídku ne o román. Babiččin život je nastiňován útržkovitě. Např. rozhovor s Kněžnou, každodenní život na Starém Bělidle. Božena Němcová toto dílo psala, když jí umíral syn. Babička žila v pohorské vesnici. Měla syna a dvě dcery. Starší dcera Terezka se odstěhovala za svým manželem, který sloužil ve Vídni tak dostal nabídku do Čech. Pozvala babičku, aby se nastěhovala za ní. Babička nechtěla opustit svoji rodnou vesničku a své přátele, ale také chtěla poznat svá vnoučátka, která dosud ještě neviděla. Babička se tedy rozhodla jet za dcerou. Moc ji všichni očekávali a byli zvědaví jak asi vypadá. Těšily se vnoučátka Barunka, Vilém, Jan a Adélka. Když přijela, měli všichni velikou radost, připadala jim krásná, ale děti nevěděly proč je tak šedivá, má málo zubů a scvrklé ruce.

Babička s nimi chodívala na dlouhé procházky, vyprávěla jim různé příběhy modlila se s nimi i za ně. Babička si časem zvykla na nový dům na Starém Bělidle, ale chyběla jí práce, předla len a krmila drůbež. A tak život rychle plynul, babička zestárla, na jaře začala kašlat, nemohla už chodit ani do kostela. Poslala dopisy všem známým a příbuzným, aby ji přijeli navštívit. Poté umřela. Všichni byli velice zarmouceni, plakali, ale nejvíc Barunka, která byla na babičce hodně závislá.

Jana Macková