eSeznam.cz

Když chtěl Mandelu jeho poručík oženit, tak raději odešel do Johannesburgu, kde pracoval v dole a pak v právní firmě. Dokončil bakalářské studie a dále studoval právo na University of Witwatersrand. Kolem roku 1944 vstoupil do Afrického národního kongresu (ANC). V roce 1948, po vítězství Národní strany, začal aktivně vystupovat a podporovat politiku apartheidu.

Politika apartheidu byla vlastně to, že lidé byli rozdělení podle rasy, kde každá rasa měla své místo. Běloši byli na řídících funkcích a černoši byli jejich pracovní síla. V té době byly vymezené pláže, dopravní prostředky a restaurace, kde směli jen běloši, černoši tam měli zakázaný vstup. Rovněž školy a nemocnice pro bělochy byly na mnohem větší úrovni, než ty, které směli navštěvovat černoši.

Nelson Mandela zpočátku propagoval nenásilný odpor proti apartheidu. V roce 1956 byl obviněn za vlastizradu.

V roce 1960 byla organizace ANC postavená mimo zákon. Masakr v Sharpeville, kde bylo policii zastřeleno 69 černochů, ukončilo Mandelův nenásilný boj s režimem. Mandela se marně snažil u premiéra Vewoerda o vytvoření vlády národní dohody, která by vypracovala demokratickou ústavu.

O rok později se Mandela postavil do čela ozbrojeného křídla ANC a řídil sabotáže proti vojenským i vládním cílům.

V srpnu 1962 byl Nelson Mandela odsouzen s vůdci ANC k 5 rokům vězení. V roce 1964 byl Mandela odsouzen za údajnou velezradu na doživotí.

Nelson Mandela byl ve vězení až do svých 72 let. Ve vězení strávil dlouhých 27 let. V roce 1990 byl z věznice propuštěn.

V roce 1994 se Mandela stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky. V následujícím roce Nelson Mandela přijal novou ústavu Jihoafrické republiky, která zakazovala diskriminaci národních menšin, včetně bělochů. Mandela si získal mezinárodní respekt za svoji obhajobu národního a mezinárodního usmíření.

Nelson Mandela je nositelem Nobelovy ceny za mír, snažil se zejména o zlepšení životních podmínek obyvatel a o usmíření v Jihoafrické republice.

Jarmila Jalowiczorová