eSeznam.cz

Podle mého názoru však ženy, když si vybírají obuv, dbají především o to, aby ty boty byly hezké, aby v nich co nejlépe vypadaly, aby byly, pokud možno, značkové atd. Na to nejdůležitější ale zapomínají. A sice, že by se v těch botách měly dobře cítit i jejich nohy. Uznejte samy, milé dámy, co vám bude platné, že se za vašimi botami budou všichni otáčet, když každý krok v nich bude pro vás námahou? Nohy nás nosí a za to by si snad zasloužily péči. Pohodlná obuv je nezbytnou součástí takové péče. Špatné boty mohou navíc způsobit řadu zdravotních potíží.

Problémy se zády bývají důsledkem nesprávné chůze nebo špatného držení těla. I tyto dva faktory však mají svoji příčinu. Takovou příčinou může být třeba vyvrtnutý kotník a to, že si ho někdo vyvrtl již před léty, na tom nic nezmění. Stejně tak dobře může být ale viníkem špatná obuv. Zdá se vám divné, neuvěřitelné nebo dokonce nemožné? Abych řekla pravdu, já sama nad tím taky žasnu, ale je to pravda. A jsou na to i důkazy. 99 % dětí má při narození naprosto zdravé nožičky a představte si, že mezi prvňáčky jsou už pouhé dvě třetiny dětí, kterým nohy dobře slouží a nedělají žádné problémy.

Vrtá vám hlavou, jak je to možné? Příčin je jako obvykle víc. Jednou z nich jsou úrazy, kvůli kterým není zátěž stejná na obou končetinách. Taková nerovnoměrnost může stát za potížemi, které o sobě dají vědět prostřednictvím bolesti zad. Neurolog a podiatr Miroslav Havrda o zmíněné nerovnoměrnosti říká toto: „Když vám sundají sádru, některé vazy a svaly jsou oslabené. Začínáte si na jedné straně ulevovat, druhou přetěžujete. Nepoměr se přenáší postupně na koleno, kyčel a záda.“ Úrazy nebo zlomeniny pak zaviní, že někteří lidé mají každou nohu jinak dlouhou. Potkává to přibližně jednoho člověka z deseti. Může se stát, že některé osoby se s touto potíží potýkají již od narození. Zrovna tak ale může být délka obou nohou stejná, jenže na každou je vyvíjená jiná zátěž: „Své pacienty si vysvléknu do trenýrek a dívám se, jak stojí. I podle toho pak určím léčbu. Většinou stačí jen upravit zvyklosti chůze a postoje.“ Vysvětluje doktor Havrda. Zařídit, abychom dobře stáli a chodili je přitom mnohem snadnější než se zdá. Stačí si zvolit vhodnou obuv, které občas pomáhají speciální vložky.

Zajímá vás, která potíž spojená s nohami je tou nejzávažnější, a zároveň dá nejvíc práce ji vyléčit? Jde o deformitu palce, neboli o palec vbočený. Tento problém si způsobí sám pacient tím, že po dlouhou dobu chodil v příliš špičatých a úzkých botách. Nebylo by však správné ani spravedlivé svalit veškerou vinu na danou ubohou osobu. Ke vzniku zmíněného problému totiž dokáže pomoci také dědičnost, se kterou se dá těžko něco dělat. Než se potíž rozvine, upozorní na sebe člověka, samozřejmě ničím jiným než bolestí. Tu pacient sice obvykle pociťuje, ale zrovna moc si jí nevšímá a snaží se jí spíš ignorovat. Pokud se poškození promění v závažnější, musí daný člověk podstoupit operaci, v případě že chce mít od něj pokoj.

Vyšetření, které u nemocného provede podiatr, tedy odborník , který se věnuje problematice chodidel, je docela složité. Umožní však lékaři získat přehled nejen o stavbě pacientových nohou, ale také o tom, jakým způsobem daný člověk chodí. Následně upraví boty nebo spíš vložky do bot tak, aby přesně vyhovovaly jeho potřebám.

Myslím, že z výše uvedeného jasně vyplývá, že výběru vhodné obuvi se vyplatí věnovat dostatečné množství času a je-li to zapotřebí, připlatit i nějakou tu korunu navíc. Lidé, kteří tráví čas chůzí pravidelně, by skutečně měli pamatovat na to, že vhodná obuv je to nejpodstatnější a nejdůležitější, co potřebují. Ale jak poznat, které boty jsou ty správné? Zde je několik doporučení, tedy spíš vlastností, které by správné chodecké botě neměly chybět. První z nich je pružnost, to znamená, že bota by měla být ohebná naprosto stejně, jak je ohebné lidské chodidlo. Tímto ohebným místem však není prostředek, nýbrž bříško za špičkou. Chodidlo také potřebuje dost prostoru ve špičce. Špička nohy se totiž ohýbá, když chodíme, nezahálí ani při odrazu. Od konce nejdelšího prstu až k okraji boty by mělo být místo zhruba tak široké, jak široký je palec. V případě, že bude ve špičce málo místa, stačí chodit pouhých dvacet minut a rozbrní vás prsty. Nejlepší boty jsou takové, které byly zhotoveny z lehkého materiálu, které mají tenkou patu a pružnou podrážku.

Běžecké, či jiné boty, jejichž podrážka je příliš silná a vyvložkovaná, se však k chůzi nehodí. Neměly by se při ní používat ani boty, ve kterých se cvičí aerobik, hraje tenis nebo košíková. Obuv používaná při trénování na multifunkčním posilovacím stroji, je hodně tuhá a nepružná, proto by chodci neposkytla oporu, kterou potřebuje.

Já vám přeji, abyste měli při výběru bot i při výběru čehokoliv jiného vždycky šťastnou ruku. Aby vám to, co si koupíte dlouho vydrželo a přinášelo užitek a abyste s tím byli spokojení.

Krystyna Kędziorová