Nuda
N
uda je v psychologii nepříjemný přechodný duševní stav, v němž jedinec cítí pronikavý nedostatek zájmu o své obvyklé aktivity a je pro něj obtížné se na ně soustředit. Neznamená to jen, že člověk nemá co dělat, ale také že mu chybí nadšení. Nuda je doprovázená nepříjemnými pocity: omrzelost, nespokojenost, malá pozornost, únava a deprese.
Že se nudí děti, to asi každý zná. Ale je zarážející, že v dnešní uspěchané době se podle britského průzkumu v práci nudí kolem 60 % lidí. Důvod? Lehká a jednotvárná pracovní náplň.
Děti se nejvíc nudí na podzim a v zimě, kdy jsou kratší dny a musejí volný čas trávit místo venku doma. A pak rodiče často slyší: „Já se nudím“, „Co mám dělat?“ A když rodiče něco vymyslí, pak: „Mě to nebaví.“ … Možná se osvědčí (u malých dětí) pár hraček na chvíli schovat a po dvou týdnech nebo měsíci ji vytáhnout a dětem je pak hračka vzácná a na chvíli je znovu zabaví. Rodiče musejí mít velkou fantazii, aby své potomky zabavili, ale měli by je také nechat, ať si děti samy najdou vhodnou zábavu. Tím nemyslím je v tomto problému nechat samotné, ale také ne jim všechno vymýšlet (to platí samozřejmě u těch starších).
Krátkodobá nuda posiluje kreativitu a tvůrčí myšlení a pomáhá k originálním nápadům. Nutí děti přemýšlet a hledat si činnost, která je pro ně zajímavá. Ale dlouhodobá nuda vede k depresím a nemocem. A má pak stejné účinky jako stres.
Jarmila Jalowiczorová