eSeznam.cz

Možná jste nedokázali dojít si na toaletu už ve škole nebo jste dokonce dostali přísný zákaz od paní učitelky si odskočit, protože se vám jako na potvoru zachtělo zrovna během hodiny. Nemůžeme se divit, že učitelé vidí neradi, když žáci v průběhu hodiny ocházejí, jelikož některé děti toho zneužívají. Na druhé straně je nutné uznat, že někteří na toaletu opravdu potřebují. A právě takový učitelčin zákaz může položit základní kámen pozdější zácpě. Bohatě stačí, aby režim vyprazdňování, na který je člověk zvyklý, byl narušen a následky nám pak nemusejí dát pokoj do konce života.

O cestě, kterou prochází pokrm, když putuje trávicím traktem, se bavit nebudeme. Jistě mi dáte zapravdu, že jde o dost složité, a zároveň citlivé téma. Toto putování dokáže nabourat jak dietní chyba, tak užívané léky, dále třeba málo pohybu i psychické potíže. Zácpa může být samozřejmě sama o sobě nemocí, stejně dobře se ale může jednat o příznak jiného onemocnění. Lidé, kteří vyzkoušeli běžné volně prodejné přípravky, ty však nepomohly, a tak jim zácpa dál často ztěžuje a komplikuje život, by už neměli váhat ani na nic čekat a informovat praktického lékaře o svých problémech, i když to pro ně jistě nebude zrovna snadné. Praktická lékařka z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze MUDr. Jana Vojtíšková potvrzuje: „Zácpa je velmi častým důvodem toho, proč se lidé ocitnou v mé ordinaci.“ Navíc dodává: „Stud ale není na místě. Pokud máte zácpu – tedy méně než tři stolice týdně, nebo příliš tvrdou stolici vyžadující vyšší úsilí při vyprázdnění – měli byste se s lékařem poradit. Zácpa totiž může zásadně ovlivnit průběh mnoha dalších chorob. Lide si stěžují na bolesti břicha, dráždivost a bolest v oblasti konečníku. Někdy se ve stolici objeví i čerstvá krev. Zácpa se často projevuje také zvýšenou plynatostí, nechutenstvím a bolestmi hlavy.“

Potíže s vyprazdňováním, zejména pak zácpu, i v současnosti řadíme k nejčastějším zažívacím potížím. Mezi dospělými se najde 25 % těch, kteří s ní bojují. Ženám však dává přednost před muži, a tak je v něžném pohlaví až třikrát více postižených. 40 % trpících je víc než 65 let. Procento těch, kteří se v případě dlouhodobých problémů spolehnou na lékařskou pomoc, je bohužel daleko menší. Jejich potíže jsou pro ně totiž pouhou banalitou.

Je nejvyšší čas položit si otázku, proč vlastně onemocnění zvané zácpa vzniká? Než si ji však také zodpovíme, zdá se mi správné říct, že i zácpa se dá rozdělit do dvou „druhů“. Zácpa může být buď funkční nebo chronická. My se nejdříve zaměříme na příčiny vzniku té funkční. Stačí, aby trávenina procházela střevem pomaleji, nebo aby svaly pánevního dna špatně fungovaly a problém je rázem na světě. Někdy může mít zácpu na svědomí sám pacient, který si ji „přivolá“ nevhodným stravováním, nedostatkem vlákniny a tekutin. Zjistit, kolik vlákniny a tekutin by naše tělo mělo dostávat, to není tak snadný úkol, jak by se možná na první pohled mohlo zdát. Nechat si poradit od lékaře rozhodně není od věci, proto by se tomu lidé neměli bránit a neměli by to odmítat. Řada z vás už jistě zcela správně tuší, že se vznikem zácpy může souviset i málo pohybu. V dnešní době má většina lidí sedavá zaměstnání. O to těžší je zajistit, aby tělo mělo dostatečnou fyzickou aktivitu. Zároveň ale všichni víme, jak je pohyb důležitý, a jak našemu tělu prospívá, proto bychom se měli alespoň pokoušet se víc hýbat. Jak již bylo výše uvedeno, zácpa, kromě toho, že vystupuje samostatně, může být také jedním z příznaků nějaké jiné choroby. Jedná se o nemoci orgánů trávicí soustavy, jakými jsou třeba rakovina tlustého střeva, trhlinka na konečníku, zánětlivá onemocnění střev, „obyčejné“ hemoroidy, či tzv. „líné střevo“.

Ačkoliv se to zdá až neuvěřitelné, za vznikem chornické zácpy může stát některá z chorob mozku nebo úraz mozku. Mluvíme zde například o roztroušené skleróze, Parkinsonově chorobě, či o stavech po mozkové příhodě. Tento druh zácpy postihuje také osoby, jež trpí metabolickými a hormonálními poruchami, tedy třeba diabetiky a ty, kteří mají sníženou funkci štítné žlázy. Chronická zácpa bývá občas projevem i problémů močového a gynekologického ústrojí. Kromě toho se stává, že vznik zácpy zapřičiní léky, které daný člověk užívá, ať už by se jednalo o antidepresiva, antihypertenziva, ale také o volně prodejné přípravky, ve kterých je železo nebo vápník. Zácpa také nezřídka navštěvuje ženy v jiném stavu nebo matky, které nedávno přivedly dítě na svět, i když ji samozřejmě nikdo nezve. Není rovněž vyloučeno, že reakcí těla na depresi a úzkost nebude zpomalení činnosti střev, či zadržování stolice. Zvláště u těch nejmenších, tedy u dětí je v těchto případech psychický stav nesmírně důležitý. Může se ale stát i to, že se defekační, neboli vyprazdňovací reflex utlumí nebo dokonce vyhasne, tehdy je zácpa považována za samostatnou nemoc.

A jak zácpu léčit? Nejdřív ze všeho by měl pacient trochu upravit nejen svůj jídelníček, ale i celý svůj dosavadní životní styl. MUDr. Jana Vojtíšková má na věc následující názor: „Jídelníček by se měl skládat s pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím vlákniny – cca třicet gramů denně u dospělého člověka. Samozřejmostí by mělo být i dostatečné množství tekutin. Velmi pomáhá, když se pacient soustředí na to, aby si vytvořil pravidelné vyprazdňovací rituály. Zprvu pomáhá k vyprazdňování sklenka vody, či lehká masáž břicha.“ První příznaky lze zahnat pomocí volně prodejných léků. Díky tomu se pak zácpa nerozvine do chronické podoby. Jelikož je dobrá rada nad zlato, jak se říká, poslechněme si opět jednu z úst paní doktorky Vojtíškové: „V případě výskytu zácpy u dětí, je zcela na místě navštívit dětského lékaře, který provede nezbytná vyšetření a doporučí další postup. Platí to také pro těhotné a chronicky nemocné – třeba diabetiky.“ V případě, že příznaky nezmizí samy ani za tři měsíce, by neměli odkládat návštěvu u lékaře, ani lidé, kterým jinak zdraví dobře slouží, a jejichž jediným problémem je, že se jim těžko vyprazdňuje. Lékařka tvrdí: „Lékař by se vás měl dobře vyptat na všechny vaše nemoci a léky, které berete – včetně potravních doplňků. Měl by vás také poslat na odběr krve a vyšetřit vás. Jestliže to je zapotřebí, pošle vás praktický lékař ke specialistovi, který může provést například kolonoskopii. Pokud žádné z vyšetření nezjistí příčinu nemoci, je vhodné konzultovat onemocnění s psychologem nebo psychiatrem.“ Lékařka kromě toho upozorňuje: „Jestliže se ve stolici objeví krev, pak jděte k lékaři okamžitě, aby vyloučil případná závažnější onemocnění, než je zácpa. Pokud se k zácpě přidají bolesti břicha, zástava plynů a zvracení, pak se k lékaři vydejte také ihned. Je potřeba zjistit příčinu.“

Já věřím, že zácpa nebude trápit nikoho z vás, a když už by k tomu došlo, tak se vám jistě podaří s ní zatočit prostřednictvím volně prodejných přípravků. Na druhé straně vám proti těmto potížím nemusejí pomáhat výhradně léky. Já například se snažím zácpě předcházet častou konzumací sušených švestek a výsledky považuji za uspokojivé. Není ani třeba jíst jich nějak moc, stačí pár. Tak ať se vám tedy daří předcházet problémům se zácpou a hlídejte si také svoji psychickou pohodu, víte přece, jak je důležitá.

Krystyna Kędziorová