eSeznam.cz

Podle odborníků poprvé děti, když utečou, tak obvykle pouze přes noc a zpravidla přespí u kamaráda nebo příbuzných a čím více ovšem utíkají, tím dále se od domova vzdalují a tím déle se zdržují mimo domov. Co způsobuje, že děti přestanou být šťastné ve svých domovech a začínají utíkat? Podle psychologů děti nejenom že mají potíže s komunikací doma, ale může se vyskytnout i zneužívání nebo týrání. Často se jedná o děti, které již v minulosti byly hospitalizovány s depresí nebo kvůli sebevražedným sklonům. Útěky se tak stávají pravidlem a důsledky pak mohou být tragické.

Dospívající dle odborníků, kteří utíkají z domova, se dělí na uprchlíky, vyhnance a znuděné děti.

Uprchlík – jedná se o dítě, jež utíká kvůli situaci, kterou už nemůže déle snášet. Konfrontace v rodině se pro něho stává neúnosná a tlak vzrůstá a dospívající se rozhodne vyřešit to útěkem. Uprchlík je kolikrát i dítě žijící dvěma životy. Rodičům dělá radost, ale v tom druhém, tajném životě překračuje veškerá povolení rodičů a to zcela bez ostychu. Když rodiče vycítí, že něco není v pořádku a začnou dítě vyslýchat, může dospívající pociťovat strach z prozrazení, a uteče dřív, než to praskne.

Vyhnanec – dítě, které vnímá odmítnutí odmala, tak během dospívání se odmítání pro něho stává více a více výraznější. Sice než uteče, zkouší uvolnit vazby a z domova odejde, teprve když rodina mu to přímo naznačí, ať odejde, anebo k jeho útěkům bude naprosto lhostejná.

Znuděné dítě – jedná se o dospívající, kteří nemívají žádné velké konflikty s rodinou. Rodiče jsou obvykle velmi benevolentní a děti tak životem proplouvají. Tyto děti o pomoc nestojí a spousta z nich nemá žádné cíle, ale zoufale touží po lásce.

Tyto faktory, jako je týrání, zneužívání, odcizení, vzpoura můžou přispět k útěkům z domova. Útěk je pokusem o řešení problémů a problém může být i odcizení, a to se obvykle v rodině vyvíjí celá léta. Z toho vyplývá, že spousta dospívajících tak pouze dělají to, co rodiče už celá léta, až na to, že otec a matka utíkají například do práce nebo k láhvi alkoholu. Pokud máte zdravý vztah se svými dětmi, ani to vám nemusí vždy zaručit, že neutečou z domova, ale v každém případě zmírní sklony dítěte k odporu a vzpouře vůči stanoveným pravidlům, což v konečné fázi může přispět k prevenci útěků nebo jejich řešení. Dospívající tak jako dospělí pociťují potřebu mít svůj život pod kontrolou. Na hranice nastavené rodiči by dítě mělo reagovat pozitivně, ale pokud má dítě pocit, že rodiče nebo kdokoli či cokoli jiného ovládá vše, co koná, říká, může zareagovat tak, že se zbaví rodičovské nadvlády útěkem. Dospívající trpící obavami ze selhání a z toho, že to v životě nikam nedotáhnou, můžou skončit u drog a utéct z domova.

Útěk z domova ojediněle, pokud vůbec, řeší problémy dospívajících. Právě opačně, útěk z domova je začátkem dalších potíží. Jídlo jsou nuceni si obstarat krádežemi, žebráním, a když nemohou přespávat u kamarádů, uchylují se ke spaní v kanálech, podchodech, v autech, v garážích atd. Když jim dojdou peníze, většinou si práci nenajdou, protože jsou nezletilí a nemají potřebné dovednosti. Skutečnost je taková, že děti, které utečou z domova, jsou extrémně ohroženy zneužíváním a využíváním. A tak spousta uprchlíků končí tragicky, neboť zneužívání a využívání je doprovázené kriminalitou. Dalším ohrožením dospívajících je zhoršený zdravotní stav, poněvadž trpí podvýživou a pocity viny, studu a nízké sebeúcty a pak už je jenom krůček k záchvatům deprese a jejich psychosociální vývoj se zastaví.

Vzhledem k tomu, že většina dospívajících utíká napřed ke kamarádovi nebo příbuzným, lze někdy dalším útěkům zabránit tím, že začnete řešit důvody takového chování ihned po vyplutí na povrch.

Karin Šimovcová