eSeznam.cz

Už jste se někdy setkali s rostlinou, která by měla vstřícné listy? Tak právě takovými listy se může pochlubit dobromysl obecná. Vstřícné však není zdaleka jediným přívlastkem, jež její listy charakterizuje. Tyto listy jsou totiž také Řapíkaté, celokrajné, vroubkované, i když nezřetelně a vejčité. Co se týče květů, tak kalichy jednotlivých květů jsou pětizubé a dvoupysková koruna má červenonachovou barvu. Samozřejmě i tato rostlina má své plody. Jde o čtyři hnědé tvrdky. Dobromysl voní příjemně a aromaticky. Může však dojít k její záměně za jinou rostlinu z čeledi hluchavkovitých, dejme tomu za všeobecně známou majoránku. Ale ten, kdo zná typické botanické znaky dobromyslu, by si jej s ničím splést neměl.

Oblast Středomoří, Malá Asie, Kavkaz, Jižní Čína, Thaj-wan i Blízký východ, všechny tyto země jsou rodným domem dobromysle obecné. K jejímu rozšíření téměř do celé Evropy a do Severní Ameriky došlo teprve v pozdějších dobách. Setkat se s ní můžeme samozřejmě i v naši republice, konkrétně v jejich teplejších oblastech na suchých loukách, mýtinách, ve světlých lesích nebo na stráních. Mnohem častěji je ale ozdobou zahrádek. Této bylině se daří v sušší a zásadité půdě, která se může pochlubit bohatstvím živin. Nejlepší je vybrat pro ni chráněné místo, s dostatkem slunce. Způsoby pro rozmnožování této byliny jsou hned tři. Kromě rozmnožování prostřednictvím semen, můžete zvolit buď řízkování, nebo dělení kořenových výběžků.

Stejně jako řadu jiných bylin i dobromysl obecnou můžete sbírat v době léta. Přesněji řečeno od června do srpna. A kterou že to část dobromyslu vlastně sbíráme? Jde o kvetoucí nať. Nejvhodnější je vypravit se na ni, když nám počasí přeje, tedy když je slunečno a raději během dopoledne. Alespoň u toho nepromoknete a navíc odpoledne zvládnete udělat nebo zařídit ještě něco jiného. Takový sběr dobromysle obecné by navíc mohl být skvělou příležitostí pro letní prázdninovou procházku. Pokud nať posbíráte krátce před tím, než rozkvete, nic se nestane. K sušení byliny vyberte suché a stinné místom, sušte ji buď v malých svazečcích, nebo ve slabé vrstvě. V případě, že se rozhodnete pro sušení na umělém světle, musíte dát pozor, aby teplota nebyla vyšší než 35 °C. Správně usušenou dobromysl poznáte podle její tmavozelené barvy, nahořklé chuti a také podle toho, že jí zůstane její aroma, alespoň by mělo. Pro skladování dobře usušené drogy zvolte papírové nebo jutové pytle, které pak umístěte na tmavé a suché místo. Pokud náhodou nemáte pro takové skladování doma vhodné podmínky, nezoufejte. Dobromysl se totiž dá konzervovat ještě i jinak. Tak například jej lze zamrazit nebo konzervovat v oleji, či v octě. Všechny uvedené způsoby uchovávání se týkají listů.

Dobromysl obecná je vhodná jak k vnějšímu tak k vnitřnímu použití. Tato bylina našla pochopitelně své uplatnění i v medicíně, a to díky svým protizánětlivým a aseptickým účinkům. Dokáže také uvolnit svalové křeče a ti, kdo potřebují, ji mohou směle užívat místo antidepresiv. Působí totiž stejně. Teď už se však zaměříme na její vnější použití. Pacienti, které trápí bolesti v krku, zánětlivé nemoci ústní dutiny nebo záněty dásní mohou odvarem z dobromysle kloktat. Obklady z tohoto odvaru zase pomáhají těm, kteří bojují s ranami, které se špatně hojí. V kosmetice se z dobromyslu připravují nálevy do osvěžujících koupelí nebo jako vlasový kondicionér. Tím však jeho využití v kosmetickém průmyslu zdaleka nekončí. Bývá součástí parfémů i jiných kosmetických výrobků. A jaké je její vnitřní použití? Dobromysl obecnou tvoří zhruba z 8 % tříslovina a z 0,4 % silice. Kromě toho byste v ní našli tanin, těkavý olej, hořčiny, gumopryskyřici i další látky. Čajové směsi připravené z této byliny pomáhají proti nechutenství, žaludeční neuróze a při potížích se zažíváním. Dobromysl je také vhodným doplňkovým lékem při nachlazení a při chorobách horních cest dýchacích. V případě, že vás bolí hlava, protože jste nervově vypjatí, neváhejte a vyzkoušejte zahnat tu bolest pomocí dobromysle obecné, jelikož, jak již bylo uvedeno, působí antidepresivně. Jako doplněk ji lze používat i při epilepsii a s poruchami spánku si také poradí. Když už se bavíme o využití dobromysle obecné, nesmíme vynechat kuchyni, kde se využívá snad nejčastěji a kde je její využití opravdu široké. Stačí zmínit. Že tato bylina je známá jako oregano a hned bude všem jasné, že slouží k dochucování pokrmů ve francouzské a italské kuchyni, ale ani česká kuchyně na ni nezanevřela. Dobromysl je součástí salátů, polévek, pokrmů z ryb i z masa a najdete ji i v provensálském koření.

Stejně jako s řadou jiných bylin i s touto bylinou se v minulosti pojila spousta nejrůznějších pověstí. Dobromysl obecná měla třeba poskytovat člověku ochranu před zlými duchy a čarodějnicemi. Jelikož údajně dokázala ochránit i před uštknutím jedovatým hadem, přidávala se do jídla sekáčům. Kromě toho byla používána také coby trvanlivé červenohnědé barvivo na látky. Využití dobromysle proti nemocem je také starší, než se zdá. Už Hippokrates radil, aby si jí lidé posilovali nervy. Abatyše Hildegarda ji zase doporučovala malomocným. Mattioli tvrdil, že zvyšuje tvorbu žluče a působí proti křečím. Nevím, jaký mají současní lékaři názor na jeho první tvrzení či radu, ale není pochyb o tom, že to druhé uznávají.

Je jasné, že dobromysl obecná dokáže pomoci v mnoha případech a navíc dodává pokrmům skvělou chuť, takže se dá předpokládat, že ji lidé budou i nadále věnovat svou přízeň.

Krystyna Kędziorová