Alkoholismus a mladiství
Z
pravidla to začíná nevinně a to občasným experimentováním. Dospívající nebo mladší dítě najde láhev vína v ledničce nebo dítěti kdokoli může nabídnout alkohol, třeba u kamaráda, aby ochutnal pivo. A tak mladí lidé po takové ochutnávce mnohdy přestávají toužit po alkoholu, ale najdou se i tací, kteří pijí dál, dělí se o pivo s kamarádem v autě nebo si potají několikrát loknou z láhve z ledničky. A u některých nicméně vzniká problém s pitím. Občas se opijí a možná pod vlivem alkoholu sednou i za volant. Jiní alkoholismu, což je velmi smutné, zcela podlehnou.
Odborníci se přiklánějí k tvrzení, že někteří lidé mají vrozenou predispozici k alkoholismu. Nemusí se ovšem projevit u lidí, kteří s alkoholem nikdy neexperimentovali, avšak ti co alkohol ochutnali, mohou na něho reagovat úplně odlišně než řada jejich přátel. Svoji roli zde sehrávají i rodičovské vzory. To jak se chovají rodiče, často působí na chování dětí. Pokud rodiče popíjejí alkohol v nadměrných dávkách a berou drogy, mohou sice být pro děti odstrašujícím příkladem a děti se potom nikdy takových věcí ani nedotknou. Pakliže, jsou tu i děti, které následují příkladu svých rodičů. Odhaduje se, že 40 až 60 procent dětí alkoholiků se později také stává na alkoholu závislými. Nebezpečné mohou být i postoje rodičů a to, že dětem tolerují pití alkoholu, anebo dítě pociťuje odmítnutí ze strany rodičů, může u nich vyvolat i užívání návykových látek. Pokud rodiče nezajímá, zda děti pijí alkohol a mají celkově lhostejný postoj k nebezpečí drog a alkoholu, pak bohužel následuje jejich zneužívání…
V italském a židovském prostředí je například mladým lidem většinou dovoleno pít, ale opilost je odsuzována a míra alkoholismu bývá nízká. Naše kultura je k opilosti tolerantnější… Vzhledem k tomu, že být v náladě je v naší společnosti přijímáno kladně, vytvářejí se tak podmínky, jež potom přispívají u mladých lidí k zneužívání alkoholu. Dalším faktorem podílejícím se na alkoholismu je vliv rodinného prostředí, tlak vrstevníků a stres zapříčiněný sociálními problémy. Spousta lidí však zvládla tlak vrstevníků či silný stres aniž by se stali alkoholiky. Přesto tyto faktory riziko zvyšují.
Mnohdy si lidé myslí, že důsledky alkoholismu je opilost a hýření. Opilý člověk nemusí být vždycky alkoholikem a někteří alkoholici se viditelně opijí jen zřídka. Obecně se však dají uvést účinky nadměrného pití alkoholu. Alkoholici často prožívají úzkost a utrpení. Alkoholik postupně cítí silné zklamání vlastním životem. Kolikrát si myslí, že ho Bůh opustil nebo ho chce potrestat. Alkoholik zažívá různé psychické důsledky pití a to především se projevuje v zapomínání jmen, dat, podrobností, v neschopnosti se soustředit, a mohou se spustit i výpadky paměti. Odborníci poukazují právě na výpadky paměti jako na hlavní ukazatel alkoholismu. Ztráta kontroly je klasickým příznakem alkoholismu. Vyznačuje se neschopností předvídat míru pití a ovládat emoce. Alkoholik tak zničehonic buď pláče, nebo se hlasitě směje. Alkoholik trpí depresemi a jeho pocity jsou, že je zcela neschopný získat kontrolu nad svým životem a tak tento pocit bezmoci ho nutí pít.
Sebeúcta alkoholika je natolik snížená, že ztrácí sílu a nemá žádnou vůli něco změnit. Uvěří tomu, že vlastně si vše zaslouží, protože je k ničemu a takováto nízká sebeúcta a sebehodnocení nutí člověka více pít a tak dále se prohlubuje jeho přesvědčení o vlastní bezcennosti. Postupem dochází k tomu, že jeho vlastní rodina ho nepoznává, neboť se stane osobou zcela odlišnou od osoby, kterou kdysi býval. Opouští dřívější hodnoty a zájmy.
U dospívajícího závislého na alkoholu dojde k zastavení dozrávání. Alkohol zablokuje emocionální růst, to znamená, že se u těchto dětí nevyvine schopnost samostatného úsudku a schopnost zvládat problémy, kterou budou potřebovat v dospělosti. Alkoholik rychleji propadá zoufalství, snadněji se rozzlobí a bývá urážlivý. Cesta k emocionální a sociální zralosti se nemusí jen zastavit, ale může dojít k celkovému útlumu. Závislost na alkoholu odděluje od rodiny, přátel a dokonce od Boha. Alkoholik bude často pohlcen výčitkami a studem.
Z výše uvedených důsledků jako je nízké sebevědomí, deprese, vina, stud, výčitky vytvářejí v srdci a v mysli dospívajícího alkoholika pocit odcizení. Cítí se sám, neschopný hledat u kohokoli pomoc. Mladý člověk v pokročilém stadiu alkoholismu podlehne zoufalství a může dojít k myšlence „spáchat sebevraždu“. A i když to nakonec neuskuteční, jejich vyhlídky do budoucnosti bez pomoci zvenčí jsou bezútěšné. Pokračující alkoholismus ve spoustě případů končí smrtí na tuto nemoc, nehodou, sebevraždou či celkovým šílenstvím.
Karin Šimovcová