Kdo chce mít krásnou pleť, vlasy a nehty, nechť zařadí do jídelníčku mrkev
K
do by neznal tuto sladkou zdravou zeleninu. Mrkev je jednoletá až dvouletá rostlina dle odrůdy s vysokou větvenou lodyhou. Její kořen se řadí mezi zeleninu, který je u nás nejčastěji využíván. Většina zná mrkev podle oranžové barvy, ale existují žluté i fialové odrůdy. Mrkví se obvykle nazývají všechny typy mrkví, to znamená, že karotka je raná odrůda mrkve s jemnější dužninou a tupým kořenem. Pozdní mrkev a to velké typy nazýváme mrkví, jejich znakem je špičatější tvar a jsou především dobře skladovatelné.
Dějiny mrkve a její postupné rozšíření není zcela jisté, neboť se sice pouze předpokládá, že se v 10. století šířila od Indie po východní Středomoří. Staří Římané ji titulovali vznešeným názvem a to královnou. Mrkev pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu. Během 12. století se rozšířila do západní Evropy a Číny. V současné době je pěstování mrkve již po celém světě.
Konzumovat mrkev můžeme syrovou, vcelku, jen tak po opláchnutí a oškrabání, nasekanou nebo nastrouhanou do salátů, pomazánek či tepelně upravenou v omáčkách, v polévkách. Uvařenou, ale pečenou, dušenou jako přílohu k rozmanitým pokrmům. V polévkách bývá kombinována s celerem a cibulí. I čerstvá nať mrkve se dá využít jako bylinka do polévek. Blahodárná je i mrkvová šťáva, která po smíchání například s jablečnou, pomerančovou šťávou získá výtečnou chuť. Přibližně z jednoho kila mrkve získáte po odšťavení až jeden hrníček této velmi zdravé výborné tekutiny. Mrkev je zdrojem provitaminu A, karotenu, v množství 100g se ho nachází až 10mg. Při přípravě salátů, ale i ostatních pokrmů z mrkve přidejte vždy menší množství oleje, protože mrkev je bohatá na provitamin A, ten jak známo se rozpouští v tucích. Mrkev ve složení má i nezanedbatelné množství selenu, který je účinný při zvyšování tolik potřebné imunity. Dále se může pochlubit vitamínem D, E, K, vlákninou a lehce stravitelnou glukózou, lecitinem, hořčíkem, vápníkem, železem, draslíkem, jódem, kyselinou nikotinovou, zinkem, chlórem. V těle se beta-karoten promění na vitamin A, který je nenahraditelný pro zdravý zrak a sliznice, jenže kvůli tuhým buněčným stěnám v syrové mrkvi dokáže tělo přeměnit pouze jen čtvrtinu beta-karotenu na vitamin A. Nejideálnější tedy bude mrkev tepelně upravovat s přidáním malého množství tuku. A proto je pro nás převážně užitečnější mrkev vařená než syrová.
Nedostatek vitaminu A způsobuje šeroslepost, což je neschopnost očí přizpůsobit se ve tmě a v šeru. Odborníci přišli na to, že nízká hladina beta-karotenu v krvi zapříčiňuje tak vysoké riziko vzniku některých typů rakoviny. A opačně vysoký příjem beta-karotenu ochraňuje před poškozeními, která jsou způsobená volnými radikály.
Mezi kladné účinky konzumace mrkve patří zvyšování odolnosti organismu. Skvěle pomáhá při zácpě, gastritidě, kolitidě a přebytku žaludečních kyselin. Podporuje zdravý vývoj a růst dětí. Dušenou kaší z mrkve můžeme léčit průjem u malých dětí, protože díky ní jsou jim dodány základní živiny a přírodní cukry. Posiluje srdce a cévy a výtečně prospívá i těhotným ženám. Nejen zlepšuje vidění, ale pomáhá i při dalších očních onemocněních. Není tajemstvím, že konzumací mrkve nejen získáte krásnou pleť, vlasy a nehty, ale své uplatnění nachází i při léčbě kožních potíží. Zrychluje rekonvalescenci během nemoci. Posiluje sliznice a zvyšuje mužskou plodnost a potenci.
Skladujte mrkev vždy v chladném a temném prostředí. Nepřipravujte nikdy mrkev předem, ale těsně před konzumací či úpravou, abyste oxidací nezničili ostatní živiny obsažené v mrkvi. Chcete-li být zdraví, nezapomínejte zařazovat častěji do jídelníčku mrkev, určitě se vám to vyplatí.
Karin Šimovcová