Kompostování bioodpadu
K
aždý člověk vyprodukuje ročně přibližně 327 kg odpadu. Je pozoruhodné, že 45 % až 70 % z tohoto množství je bioodpad. Co je to vlastně bioodpad? Bioodpad ze zahrady je tráva, listí, plevel, zbytky rostlin jako kořeny a listy zeleniny, větve keřů i stromů a opadané ovoce. Za bioodpad z domácnosti se považují zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávová sedlina a skořápky s vajec. Velice často tento odpad vyhazujeme společně s komunálním odpadem, který je následně odvezený na skládku nebo do spalovny. A to je špatně.
Proč je nutné odpad třídit
- Kompostováním biologického odpadu se snižují náklady na sběr a svoz komunálního odpadu.
- Na skládce se bioodpad rozkládá a tím vzniká metan, který uniká do ovzduší a způsobuje skleníkový efekt.
- Když bioodpad vyvážíme na skládky, ztrácíme tím nevratně užitečnou surovinu, která by jinak mohla zúrodnit půdu. Kompostováním totiž vzniká kvalitní organické hnojivo – humus. Půda, která má nedostatek humusu, špatně zadržuje vodu, ta se nevsákne, ale steče po povrchu, a pak vznikají povodně.
- Když chybí půdě humus, déšť snadno způsobí vodní erozi. To má za následek, že voda vyplavuje kvalitní svrchní vrstvy půdy a živiny. Erozí je ohroženo až 50 % zemědělské půdy v ČR.
- Půda, která má dostatek humusu, dokáže v sobě udržet vodu i v době, když neprší a svítí slunce.
- V případě, že spalujeme na zahradě listí, seno nebo větve, znečišťujeme životní prostředí.
Některé obce dostávají dotace na pořízení kompostéru pro své obyvatele. To je moc dobře, protože tak lidi nebudou pálit bioodpad venku a znečišťovat ovzduší na kilometry daleko.
Využití kompostu je velké. Je vhodné ho na jaře přidat na záhonky se zeleninou, ke květinám, k ovocným keřům a stromkům. Rostliny a stromy tak zásobíme potřebnými živinami. Půda je pak kyprá, dobře přijímá a udržuje vodu.
Jarmila Jalowiczorová