eSeznam.cz

Kolik má chobotnice chapadel?
Jednotlivé skupiny hlavonožců mají nestejný počet ramen či chapadel. Chobotnice jich mají osm, olihně a sépie deset. Dvě chapadla olihně jsou mnohem delší než zbývajících osm, v klidu bývají složená, ale jinak jimi oliheň chytá kořist nebo se těmito dlouhými chapadly brání. Sépie vypadá jako plochá oliheň (sépie obecná je pěkně pruhovaná) a má deset stejně dlouhých ramen. Na chapadlech chobotnic, olihni i sépií jsou přísavky. Chobotnice je má rovné a měkké – přísavky sépie a olihně jsou lemovány zoubky.

Proč vypouští oliheň barvu?
Při nebezpečí vypustí oliheň hustý oblak tmavé barvy, ten se ve vodě nerozptýlí, ale udrží si přibližný tvar a velikost olihně. Útočník proto napadne spíše oblak, který je vidět daleko zřetelněji než oliheň sama, a oliheň se stačí uklidit do bezpečí. Barvivo olihně je většinou modročerné, inkoust chobotnice je černý, sépie vypouští sépiovou hněď. Slovo sépie je řeckého původu a sépiovým inkoustem se po staletí psalo.


Existují obří hlavonožci?
Nejmenší druh olihně neboli kalmara dorůstá v dospělosti pouhých dvou centimetrů. Vůbec největším změřeným hlavonožcem byla krakatice obrovská, kterou v roce 1933 moře vyplavilo u newfoundlandského pobřeží – 21 metrů 95 centimetrů, přičemž 90 % připadalo na chapadla. Krakatice obrovské jsou poměrně málo známí živočichové. Existují důkazy, že krakatice dorůstají ještě mnohem větších rozměrů. Vorvani, kteří se krakaticemi živí, totiž někdy na těle mají ohromné jizvy po přísavkách. U pobřeží Aljašky chytili do sítě chobotnici skvrnitou a rozpětí jejích chapadel dosahovalo téměř deseti metrů.

Čím se chobotnice živí?
Chobotnice žijí na kamenitém dně a živí se hlavně kraby a humry. Uchopí kraba chapadly s přísavkami a klofne ho mohutným zobanem. Toto kousnutí je navíc díky slinným žlázám jedovaté. Jed se dostane do kraba jeho vlastními žábrami.

Jak se chobotnice pohybují?
Chobotnice žije na dně, a tak se obvykle přesunuje po svých chapadlech. Byly také pozorovány, jak za kraby vylézají na břeh. Umí taky plavat – pomalu se sune vodou, popohání se máváním záhybů mezi chapadly. V okamžicích nebezpečí dokáže velmi rychle utéct tak, že prudce vytlačí vodu ze své nálevky.

Chobotnice, krakatice a sépie skutečně mají na rozdíl od ostatních měkkýšů poměrně velký mozek, ovšem jejich inteligence má své meze. Hlavonožci mají velmi dokonalé komorové oko, které se svou rozlišovací schopnosti blíží lidskému. Chobotnice například zvládne průchod bludištěm, reaguje na barevné světelné signály a rozeznává předměty podle velikosti a tvaru. Jsou velice zvědavé, což souvisí s jejich inteligencí.

Jana Macková