Velká čínská zeď
chang-čcheng, doslova Dlouhá zeď. Jediná lidská stavba, která je vidět z vesmíru. Zeď byla vybudována jako systém opevnění táhnoucím napříč severní Čínou. Starší podoba zdi měla chránit Čínu před nájezdy kočovných kmenů. Dnešní vzhled zdi se stavěl za dynastie Ming, od 14. do 17. století, to už měla chránit Čínu před Mongoly.
Zeď začíná u mořského zálivu Po-chaj, v Šan-chaj-kuan, na hranicích vlastní Číny a Mandžuska a po nepředstavitelné délce 3 460 km končí na západě u Tia-jü-kuan v provincii Kan-su, na kraji pouště Gobi. V těchto místech přes oázy pokračovala na západ Hedvábná stezka. Celá zeď čítá 8 851km.
Samotní Číňané říkají zdi Wan-li čchang-čcheng, Zeď dlouhá deset tisíc mil. První zeď začal stavět První císař, zakladatel dynastie Čchin. Na stavbu bylo nahnáno statisíce lidí, hlavně trestanců a zajatců. Propojovali už stávající opevnění pocházející z období válčících států v 5. – 3. století př. n. l. Do dnešních dnů se z tohoto opevnění dochovaly jen zbytky. Dnešní podobu získal za dynastie Ming. Měla za úkol zabránit loupeživým nájezdům kočovných kmenů na území Číny.
Na stavbu se používaly kameny, cihly a mezi tím bylo pevné jádro z udusané země. Rozměry má nynější zeď opravdu velkolepé, u paty má 7 – 8 m, koruně kolem 5 m. Uvnitř se nacházejí spojovací chodby, prostory pro zásoby, každých několik set metrů byla věž pro uložení vojáků a uskladnění zbraní. Počet věží se odhaduje na 25 000.
V roce 1987 byla čínská zeď zapsaná do seznamu světového dědictví UNESCO. Ale zeď navzdory tomu chátrá, někde se rozebírá na stavební materiál. Zpřístupněny jsou jen menší úseky. Dne 7. 7. Byla zařazena mezi sedm divů světa.
Eva Kozelská