eSeznam.cz

Lidé si kolikrát myslí, že tekutiny, které tělo nevyužije, bez problémů vyloučí a všechno bude v pohodě. Množství tekutin, které lidské tělo dokáže zpracovat během hodiny, je však omezené. Pohybuje se od osmi set mililitrů až po jeden litr. Víc toho organismus za hodinu nezvládne. Každému se občas stane, že se zpotí. Některé to potkává i častěji nebo dokonce pravidelně. Možná takoví lidé zastávají názor, že když se tolik potí, tak by měli vypít víc. Musím je však upozornit na to, že se mýlí. Ani pro ně jejich tělu neprospěje, když mu dodají víc než litr vody za hodinu. Všichni víme, že sport pomáhá upevňovat naše zdraví, zlepšuje naši postavu a navíc z něj máme i dobrý pocit, takže je dobrý i pro naši psychickou pohodu. Je jenom dobře, když si ve svém volném čase vyhradíte nějakou tu hodinku na cvičení v posilovně, na aerobik nebo se třeba věnujete tanci, či jakémukoliv jinému pohybu. Pokud se sportu skutečně nevěnujete déle než hodinu, není nutné mít s sebou více než litrovou láhev tekutin. Takže až se zase příště vypravíte třeba do fitka, netahejte už s sebou dva litry vody. Ten druhý klidně nechte doma. Alespoň nebudete mít tak těžkou tašku.

V případě, že někdo vypije příliš velké množství tekutin najednou, může být jeho zdraví, ba i život ve velkém nebezpečí. Toto nebezpečí spočívá právě v tzv. „přepití“. Možná se už někomu z vás někdy stalo, že jste toho vypili až až. Teď nemám na mysli alkohol. Určitě si pamatujete, že to nebyl zrovna příjemný pocit, když jste měli pocit plného břicha, které navíc bolelo. No, a teď si představte, že tento stav by se klidně mohl změnit v ještě akutnější a pak už by nebyl jenom nepříjemý, ale doslova život ohrožující. Znovu připomínám, že denně bychom měli přijmout kolem dvou a půl litru tekutin. Samozřejmě vám nikdo nemůže zakázat ani vám vyčítat, vypijete-li víc, když je například opravdu horko nebo je, dejme tomu práce, kterou zrovna vykonáváte, skutečně fyzicky náročná.

Ti z vás, kteří se starají o domácnost, vědí víc než dobře, že správně hospodařit není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Kolikrát člověk potřebuje poradit od někoho zkušenějšího, co a jak má udělat, aby to bylo dobře. Hospodařit s vodou je také velice náročný úkol. Tento úkol byl svěřen každému z nás. A troufám si říct, že jeho správné plnění vyžaduje ještě větší dávku zodpovědnosti, než například zmíněna péče o domácnost. Protože, když se třeba doma něco rozbije nebo porouchá, vždycky se to dá nějak spravit. Kdežto když se zkazí něco v lidském organismu, jde s tím sice taky něco dělat, ale je to mnohem složitější a ne vždycky se to bohužel podaří. Abychom se tedy závažnému problému zvaného přepití vyhnuli, obraťme se také o radu na odborníka. Kdo jiný by měl o tom vědět víc než lékař? A tak se nyní dozvíme, co o správném hospodaření s tekutinami soudí paní lékařka Kateřina Konopásková z Fakulntí nemocnice v Motole: „Zdravé je pít průběžně během celého dne, a ne nadměrné množství najednou.“ To jsou slova této dámy. A jak zní její doporučení? Takto: „Co se týká režimu pití, měli bychom pít během dopoledne, po obědě, a poslední dávku tekutin doplnit během večera, ne však bezprostředně před spaním.“ Kromě toho nás paní doktorka také varuje a popisuje, co přesně se děje v našem organismu, když se jeho přísun tekutin náhle a hodně zvětší: „Jestliže toho v krátké době vypijete moc, ledviny (které mají na starost řízení obsahu vody a soli v těle) nestíhají filtrovat vodu z krve, takže je příliš zředěná. Když voda s minimem rozpuštěných solí začne omývat buňky v těle, začnou se zvětšovat. Většina z nich s takovým rozpínáním nemá problémy, pokud se ovšem v jejich blízkosti nalézá tuková nebo svalová tkáň, tak se rozestoupí.“

Paní doktorka však také tvrdí, že v případě mozkových buněk je tomu jinak. Kosti lebky jsou pevně srostlé, a proto byste mezi nimi těžko a hlavně marně hledali nějaký ten prostor pro rozpínání. Už jen z toho důvodu bychom si měli zapamatovat a vzít k srdci slova paní doktorky, kterými nás upozorňuje na riziko, jaké znamená přebytek vody pro náš mozek: „Důsledkem ‚přepití‘ vodou je takzvaný osmotický otok mozku, a jeho následné vyhřeznutí v místě nejmenšího odporu – v oblasti velkého týlního otvoru. To může vést k zástavě dechu, křečím a následné smrti.“

Kolikrát si člověk myslí, že mu uškodí, jen když to přežene s alkoholem. Teď už ale víme, že i nadměrné množství vody dokáže organismu pořádně zavařit. A že je tedy nutné dávat si pozor a dbát o to, abychom v sobě měli vody i ostatních tekutin tak akorát.

Krystyna Kędziorová