eSeznam.cz

Hokejka u podvodního hokeje je mnohem menších rozměrů než ta, kterou vidíte u hráčů ledního hokeje. Materiál je ze dřeva nebo z takového materiálu, aby byl lehčí než voda. V současné době se k výrobě hokejek na podvodní hokej používá polyuretan. Puk váží 1,5 kg a bývá z olova obaleného umělou hmotou. Tak to bychom měli vybavení, bez kterého by se hráči neobešli.

V podvodním hokeji záleží na souhře týmu daleko více než v jiných kolektivních sportech. Proto, abyste byli tam, kde vás bude potřeba je důležitá týmová spolupráce a schopnost mít dostatečnou zásobu vzduchu. Podvodní hokej vznikl v 50. letech minulého století ve Velké Británii a přišli na něj důstojníci britské námořní pěchoty. Měl hlavně sloužit k udržení kondičky vojenských potápěčů a zároveň posloužit k jejich odreagování a k celkovému pobavení.

Hráči hrají na dně bazénu, který má mít hloubku od dvou do 3,65 metru. Na každé straně bazénu je sestaven tým o šesti hráčích až se čtyřmi náhradníky. Cílem je dostat puk s hmotností 1,5 kg do brány soupeře. Délka hry je 15 minut s tříminutovou přestávkou. Během této pauzy si družstva vymění strany. Před startem stojí družstva ve vodě na okraji bazénu a po startu plavou k puku, jenž je položen uprostřed hrací plochy.

Hráči jsou označováni čísly, která mají předem dána pravidla při hře. Hráč označený dvojkou plave jako první k puku, po jeho stranách mu plave hráč s jedničkou a trojkou. Pokud je hráč s dvojkou u puku první, může přihrát jednomu z křídel a pokud u puku je bohužel později než soupeř, musí se snažit zastavit jeho útok. Hráč s číslem čtyři při startu plave za první trojicí a zabraňuje soupeři, aby se dostal za polovinu. Během hry přebírá přihrávky od obránců, to jsou hráči s číslem pět a šest a snaží se je předat útočné trojici. Ovšem týmy mohou používat různou strategii a i během hry mohou svoji taktiku měnit. V průběhu turnaje hru mají na starost tři rozhodčí. Dva ji sledují pod hladinou a dávají znamení na břeh hlavnímu rozhodčímu. Ten dává signály pod vodou pomocí kovové tyče boucháním do jiné tyče sahající až pod hladinu. Za faul se označuje nesprávné zacházení rukou nebo hokejkou. Když někomu seberete puk v rámci pravidel, otočíte se a kopnete ho ploutví, protože se snažíte co nejrychleji zmizet z jeho dosahu, bude to jeho chyba, neboť nemá za vámi co dělat a jeho povinností je krýt se, nebo utéct.

Skvělý tým poznáte nejen, že vyhrává, ale hraje tak dokonale, že se soupeře skoro vůbec nedotkne. Podvodní hokej má nevýhodu, protože není moc pohodlný pro diváky. Při soutěžích se používají kvůli tomu podvodní kamery a diváci zápas tak sledují na obrazovkách. Ale ani toto není moc ideální, neboť obrazovky jsou malé a lidí okolo je prý hodně.

Při vodním pólu stačí být rychlý a silný, ale u podvodního hokeje potřebujete ještě zvládnout techniku práce s hokejkou a umět zadržet dech na delší dobu. Přitom správně ovládat hokejku, kde především jde o švih zápěstím, kterým je zapotřebí například puk zvednout ode dna je potřeba důkladně natrénovat.

Tento druh sportu má své oblíbence převážně z řad milovníků vody a kolektivního sportování.

Karin Šimovcová