28. září – Den české státnosti
O
d roku 2000 slavíme v České republice 28. září státní svátek. V tento den si připomínáme smrt svatého Václava. Václav se narodil jako prvorozený knížeti Vratislavovi a Drahomíře pravděpodobně v roce 907. Důležitou roli ve výchově Václava měla jeho babička Ludmila. Ta jej učila křesťanským zásadám. Rovněž naučila budoucího knížete číst a psát. Václav byl později velmi vzdělaný.
Po smrti knížete Vratislava se Václav stal jeho nástupcem. Václav byl však máloletý, a proto se vlády ujala Drahomíra s Ludmilou.
Teprve kolem roku 922 až 923 se Václav ujímá vlády. Byl z něj vzorný křesťanský panovník a za jeho vlády se rozšířilo v zemi křesťanství. Nechal postavit kostely a podporoval církev. Pečoval o chudé, nemocné a sirotky. Podle svědectví z tehdejší doby byl Václav osvětový, morální, zásadový vládce, ale zároveň i rázný a nekompromisní. Václav měl syna Zbraslava, který však brzy zemřel.
V roce 929 nebo 935 (přesný rok opět není jasný) přijíždí Václav do Staré Boleslavi a přenocuje v sídle svého bratra Boleslava. Ráno 28. září se vydává na bohoslužbu. Jeho bratr Boleslav za ním odjíždí se svou družinou a jako první tasí na Václava meč. Václav se údajně ubrání a bratra zabije, ale následně je zabit Boleslavovými lidmi. Odborníci naznačují, že vše mohlo proběhnout i jinak.
Brzy po Václavově smrti ho Češi začali uctívat jako mučedníka a patrona vlasti. Václavovy ostatky jsou po třech letech převezeny do rotundy svatého Víta a je prohlášený za svatého.
Svatováclavská tradice dosáhla svého vrcholu za vlády Karla IV. Svatý Václav je považován za příkladného panovníka, který drží nad českým státem ochrannou ruku.
V dnešní době máme svatého Václava na dvacetikoruně, jeho socha se nachází na Václavském náměstí, ve Svatovítském chrámu a na Karlštejně.
Jarmila Jalowiczorová