Šípky nejsou jenom krásné, ale i zdravé
K
do by neznal šípky, chcete-li plody plané růže. Ty červené bobule, které tak krásně vypadají. Krása však není zdaleka to jediné, proč bychom měli šípkům věnovat pozornost a vážit si jich. Že jsou šípky velmi hodnotné, se vědělo již v minulosti. Proto je naši předkové sbírali a různě upravovali.
Šípky se však u nás průmyslově nepěstují nejspíš proto, že množství, které vyroste v přírodě na keřích nám spotřebitelům bohatě stačí. Zkrátka ty šípky zase tolik nepoužíváme. Kdo ví, možná, že je to škoda? Ačkoliv je keř divoké růže velmi krásný, když kvete a zrovna tak, když se jeho květy promění v plody, přesto je velmi skromný a nenáročný. Jednu vadu na kráse bychom však u něj přece jenom našli. Mám na mysli trny, které jsou také jeho součástí. Na druhé straně musíme uznat, že tyto trny pro ni znamenají ochranu, takže plní velice důležitou funkci. A taky, kdo kdy viděl růži bez trní? Možná někteří z vás už někdy uvažovali, že si jeden takový šípek přinesete domů a zkusíte ho zasadit na zahrádce. Můžete to samozřejmě zkusit, ale nejsem si jistá, že budete s výsledkem spokojení. Pokud nebudete dávat pozor na to, jak se rozrůstá, mohlo by se snadno stát, že se za krátkou dobu rozroste po celé zahradě. Jedním slovem vám ji zaplevelí.
Čas na sběr šípků probíhá právě teď, v průběhu září a října. Nejlepší bude, když se na ně vypravíte za suchého a slunného počasí. Jednak je tehdy v plodech pravděpodobně nejvíce vitamínu C a kromě toho se vyhnete riziku, že při sbírání promoknete a nastydnete. Dejte si však pozor na to, jaké šípky sbíráte. Plody by měly být tvrdé a měly by mít červenou nebo oranžovou barvu. Přezrálé nechte na keři.
Jenom nasbírat šípky ovšem nestačí. Je také třeba je usušit, než je použijete. Nejvíc jim vyhovuje umělé teplo,které nepřesáhne teplotu 60 °C. Nikdo vám sice nemůže pochopitelně zakázat, abyste je sušili pomalu a při vyšší teplotě. V tom případě ale počítejte s tím, že šípky nejspíš už nebudou obsahovat vitamín C. A jak poznáte správně usušené šípky? Podle barvy, chuti a vůně. Barva bývá oranžová až tmavohnědá, chuť nakysle sladká a svíravá, vůně slabá a ovocná. Nejvhodnějším domovem je pro ně, hned po keři, na kterém vyrostly, vzduchotěsná sklenice. I tam však vydrží nanejvýš jeden rok. Pokud však šípky postihnou první mrazíky, už je nesušte. To ale neznamená, že jsou takové plody k ničemu a že je musíte mermomocí vyhodit. Místo vyhození z nich můžete připravit třeba sirup nebo marmeládu.
Vy už se jistě nemůžete dočkat, až se dozvíte, jaké zdraví prospěšné látky vlastně v plodech šípkové růže najdeme. Je mi víc než jasné, že řada z vás to dobře ví. Nesmíme však zapomínat na ty, kteří takové vědomosti nemají. Jednotlivé látky si uvedeme v procentech. Tak tedy, tyto plody obsahují 2 až 3 % třísloviny. 10 až 14 % tvoří invertní cukr. Sacharóza zabírá 2,5 %, pektin 11 %. Kromě toho v nich nechybí kyseliny, jmenovitě se jedná o kyselinu citrónovou, jablečnou a nikotinovou. Stopy v těchto plodech zanechaly i vanilin, silice a flavonoidy. Co se týče vitamínu C, tak toho mají šípky desetkrát víc než citróny. Nachází se v nich i vitamíny B a K, karoten, fosfor, vápník, draslík, hořčík a mnoho dalšího.
Plody šípkové růže působí blahodárně hlavně na močové cesty. Navíc dokáží snížit cholesterol v krvi, pro pacienty, kteří se léčí s aterosklerózou znamenají podporu. Totéž platí i pro léčbu ledvinových nebo žlučových kamenů nebo při blokování tekutin v těle. Nejvíce jsou však využívány, protože díky nim může být náš organismus odolnější proti lokálním i celkovým infekcím. Právě intoxikace totiž představuje významný zdroj vitamínu C. Platí to hlavně v zimě a ta nás čeká co nevidět. Alternativní medicína, nebo lidové léčitelství chcete-li, doporučuje šípky také těm, kdo trpí hemeroidy, nebo ženám, které trápí silná menstruace.
Bezpochyby nejznámější a nejrozšířenější formou, v jaké šípky zná snad každý, je šípkový čaj. Takový čaj si můžete uvařit buď z drcených nebo i celých plodů. Mám také dobrou zprávu pro milovníky likérů a alkoholu vůbec. Z šípků si můžete připravit nejrůznější likéry nebo víno. Pokud ovšem chcete, aby si na dobrotě z šípků pochutnali nejen dospělí, ale i děti, pak doporučuji raději udělat kompot, již zmiňovaný sirup nebo marmeládu. Marmeláda může být čistě šípková nebo třeba šípkovo-jablečná. A jsem si jistá, že najdete ještě spoustu dalších kombinací, které budou coby marmelády skvěle chutnat. Určitě znáte film „Slavnosti sněženek“. Vzpomínáte na scénu, ve které se chlapi hádali, jestli bude kanec se zelím nebo se šípkovou? Ano i omáčku můžete z plodů šípkové růže uvařit. Určitě tímto výkonem ohromíte členy své rodiny, ikdyž jim k ní možná nenabídnete zrovna pečeni z kance.
Krystyna Kędziorová