eSeznam.cz

Jenže ona není lenost jako lenost. Pokud nic neděláme proto, že se nám nechce, tak to není moc dobré. Ale pokud nic neděláme, protože jsme unavení, pak je to v pořádku. Odpočinek patří k životu stejně jako práce a pro správnou funkci našeho organismu je dokonce nezbytný.

Letní prázdniny jsou už minulostí. Ještě během nich, přesněji řečeno koncem července, informoval tisk o tom, že Češi si berou čím dál tím méně dovolené a odpočinkové pobyty zkracují. Prodloužený víkend bývá jejich celou dovolenou. Spousta lidí si také myslí, že týden volna je dost dlouhá doba. Na to, abyste si odpočinuli a vaše síly se zregenerovaly, to však přece jenom nestačí.

Svůj podíl viny na tom, že lidé dnes skoro nemají čas na odpočinek, má bezpochyby také moderní technologie. V dnešní době už nikdo bez mobilního telefonu neudělá ani krok, a tak není nic těžkého sehnat kohokoliv na jakémkoliv místě v jakoukoliv hodinu. Snadno se tedy může stát, že jste na dovolené, zazvoní vám mobil, dozvíte se, že se bez vás v práci neobejdou a rázem jste zpátky v pracovním procesu. Jste sice samozřejmě pořád v místě, kde jste byli, ale už přemýšlíte jenom o tom, jak se co nejdřív dostat domů a hlavně do zaměstnání, kde jste tolik nepostradatelní. Úkolů, které musí být hotové do určitého data je čím dál víc. Daný den se neúprosně blíží a vy jste pod větším a větším tlakem. Není divu, že musíte sáhnout někdy až na dno svých fyzických i psychických sil, abyste všechno stihli udělat načas. Nejhorší na tom všem je, že většina lidí si po velkých a náročných pracovních výkonech dostatečně neodpočine, protože na to zkrátka nemá čas. Jako bychom zapomínali, že naše tělo není stroj, který musí fungovat na sto procent, kdykoliv ho zapneme. Nehledě na to, že i ten nejlepší a nejvýkonnější stroj se časem opotřebuje a pokud chceme, aby dál fungoval, je nutná oprava. Přepracovanost a neustálé napětí se nepříznivě podepisují na našem zdraví. Proto tolik lidí trápí bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, poruchy obranyschopnosti a podobné potíže. Může se dokonce objevit i chronická únava, či syndrom vyhoření.

Lidské síly nikdy nebyly neomezené, nejsou dodnes a troufám si říct, že ani v budoucnosti se toho nedočkáme. I když by mnozí z nás uvítali, kdyby jednou pro vždy přestali být unavení. Síly však po nějaké době začnou docházet, ať se nám to líbí nebo nelíbí. A nelze je získat zpět jinak než tím, že na nějkou dobu prostě vypneme. A proč má vlastně odpočinek takový vliv na fyzické zdraví? Naše funkce řídí autonomní nervový systém. Ten se skládá ze dvou částí. Říká se jim sympatikus a parasympatikus. Nervová dráha zvaná sympatikus naše funkce zrychluje a díky ní jsme schopni vykonávat fyzické činnosti. K její aktivaci je zapotřebí útěku, boje nebo stresu. Abychom činnost vůbec zvládli, musí nejdřív dojít k prokrvení svalů, vnitřní orgány musí být naopak odkrveny. Je naprosto přirozené, že po „boji“, chcete-li po výkonu, je na řadě odpočinek. V tu chvíli nastupuje parasympatikus. Tato dráha má na starosti prokrvení vnitřních orgánů. Tehdy je také lepší i naše trávení. V případě, že stres trvá delší dobu, má sympatikus pořád pohotovost. Tím pádem nejsou vnitřní orgány příliš prokrvovány a dřív nebo později začnou trpět. Svaly totiž krev neustále vyžadují. Proto se také lidem, kteří jsou pořád ve stresu může stát, že se jim zhorší trávení nebo paměť.

Existují dva druhy odpočinku. Odpočinek aktivní a pasivní. Každý z těchto druhů je k něčemu dobrý. Ani jeden není dobré vynechávat, ale také jej nadsazovat. Nedílnou součástí aktivního odpočinku je sport. Je však velkou chybou, když někdo sportuje nepřiměřeně a jenom kvůli výkonu. I to je totiž pro tělo stresující. I aktivní odpočinek by nás měl bavit, dělat nám dobře a v žádném případě nepřepínat naše síly. Pasivní odpočinek je takový odpočinek, při kterém neděláme naprosto nic, tedy přesněji řečeno, nejedná se o žádnou fyzickou činnost. Nic nedělání je však pro řadu lidí špatností a ztrátou času, a proto se mu raději vyhýbají. Samozřejmě, že není vhodné, když někdo nedělá nic pořád. To ale myslím v dnešní době hrozí opravdu málokomu.

Nic nedělání je však velmi prospěšné nejen pro zdraví, ale i pro vyšší pracovní výkon. Ten, kdo je odpočatý, se totiž lépe soustředí, pochopitelně má i více energie. Zlepší se také jeho tvůrčí a komunikativní schopnosti.

Nezapomínejte na spánek. I ten patří k odpočinku a je velice důležitý. Množství stresových hormonů, které se vytvoří v organismu, když spíme, je minimální. Dostatek spánku zajistí, že budeme klidnější a náš imunitní systém bude lépe pracovat. Spánkový deficit a dlouhodobý stres jsou navíc příčinou hromadění se kortizolu v těle. Jde o látku, která vyvolává změny v přemísťování tukové tkáně. Kvůli ní pak nemusíme vůbec jíst větší porce, a přesto přibíráme na váze. Dlouhodobý stres si však neodpykají jenom naše vnitřní orgány a psychika, nýbrž i samotné svaly. Je tomu tak, protože svaly jsou při stresu neustále ve zvýšeném napětí. A tak může dojít i k tomu, že nás po nějaké době začnou trápit i bolesti různých části pohybového ústrojí.

Doufám, že vás tento článek přesvědčil o tom, že odpočinek skutečně potřebuje každý člověk jako sůl, bez ohledu na pohlaví, věk, či zaměstnání. A že ti, kteří dokáží nědělat nic, si nezaslouží, abychom je proto odsuzovali a srovnávali s lenochy. Naopak bychom si z nich měli vzít příklad. Tak na to pamatujte a nezapomeňte dobíjet baterky pravidelně. Budete pak lépe fungovat. A o to přece v denšní době jde snad každému.

Krystyna Kędziorová