eSeznam.cz

Vznik opařenin a popálenin mají na svědomí právě vysoké teploty, které poškodí lidské tělo. Nebylo by však správné svalovat celou vinu výhradně na ně, protože popáleniny a opařeniny může způsobit také ozáření, působení chemických látek nebo elektrického proudu. Existují skupiny, do kterých popáleniny rozdělujeme, a to podle toho, do jaké míry je poškozený povrch těla. Právě na dané skupině záleží, jaká bude pacientovi poskytnuta první pomoc a jak bude léčen. Veškeré opařeniny i popáleniny bohužel řadíme mezi taková poranění, u kterých hojení trvá hodně dlouhou dobu. Je totiž zapotřebí, aby se na postiženém místě stará tkáň vyhojila a nová zase narostla. Existují celkem čtyři stupně popálenin, čím vyšší číslo, tím je postižení vážnější.

Popáleniny prvního stupně nejsou příliš nebezpečné. Charakterizuje je zarudlá kůže a mohou se na ní vyskytnout i tmavší červené skvrnky. Rovněž není vyloučeno, že popálené místo neopuchne. Podstatné je však, že postižení se týká pouze svrchní a vnější části kůže. Tohle poranění se obejde i bez odborné lékařské pomoci. Když je něco příliš horké, je potřeba to schladit. Stejné pravidlo platí i u popálenin prvního stupně. Čím jiným chladit bolavé místo než studenou vodou? Nejlepší je strčit postižené místo pod proud tekoucí studené vody, alespoň se to doporučuje. Dále můžete na poškozenou tkáň nastříkat některý ze sprejů, které obsahují Dexpanthenolum. Z této látky se pak v těle stane kyselina panthenová. Právě tato kyselina pomůže pokožce se hydratovat a zregenerovat.

Pokud jsou popáleniny druhého stupně, není už kůže postižená jenom vně, nýbrž i vnitřně. Na červené kůži si budete moci povšimnout bolestivých otoků a puchýřů. Rozhodně ale na pokožku nesahejte i puchýře by měly zůstat neporušené. Samy se pak ztratí za několik dní. Pokožce jenom prospěje, když na ni znovu nastříkáte sprej s tišícími a hojivými látkami, a tím přispějete k její regeneraci. K lékaři ale postiženého doveďte, aby mohl určit rozsah poranění a ošetřil je odborně.

V případě popálenin třetího a čtvrtého stupně se jedná o tzv. těžké popáleniny. Trochu se liší od předchozích dvou stupňů tím, že při nich pacient necítí bolest. Je to proto, že v kůži došlo k přerušení nervových spojení. Dalším rozdílem je, že popáleniny prvního a druhého stupně poznáme mimo jiné podle červené kůže. Jde-li však o popáleniny třetího stupně, je kůže naopak bílá. Nejhorší jsou pochopitelně popáleniny čtvrtého stupně, kdy je kůže úplně zničená, má černou barvu nebo je dokonce až zuhelnatělá. Jak v případě popálenin třetího, tak v případě čtvrtého stupně je v ohrožení život poraněného, proto je nutné neprodleně vyhledat pomoc lékaře. Zbytky tkáně musí být zachráněny, případně musí být implantována nová tkáň. Bohužel ne vždycky se v tomto případě podaří dané poškození vyléčit. Jak roste organismus, smršťují se a roztahují jizvy. Může se stát i to, že prasknou.

Ať už by šlo o kterýkoliv stupeň popálení, vždycky je třeba zchladit postižené místo a pomocí tekoucí studené vody zamezit dalšímu šíření tepla. Je-li však dané místo postiženo hodně, pak na něj studenou vodu nepouštějte. Přikládejte na něj pouze studené obklady. Na takový obklad ale nesmíte použít žádný materiál, u kterého hrozí riziko, že se k ráně přiškvaří. Pokud se k ráně přilepí nějaký kus oblečení nebo něco podobného, nesnažte se je dostat pryč. Dosáhli byste tím pouze toho, že by se tkáň ještě víc poškodila a postiženého by to navíc velice bolelo.

Popálené nemusí být pokaždé jen horní nebo dolní končetiny. V ohrožení je také hlava, břicho, hrudník, záda, dokonce i genitouritální ústrojí. Na vážnosti poranění pak samozřejmě závisí, zda bude léčba krátkodobá, či dlouhodobá i to, jestli se bude pacient léčit doma nebo bude nutné, aby byl hospitalizován.

Nebezpečí opaření a popálení hrozí dětem, dospívající mládeži, dospělým i starým lidem. Zkrátka osobám všech věkových kategorií. To, kolik je vám let, nijak neovlivní, zda se popálíte, či nikoliv. Tím spíš je nutné se v tomto případě řídit příslovím „Opatrnosti nikdy nezbývá“.

Krystyna Kędziorová