eSeznam.cz

Juvie ztepilá, tak zní název stromu, který nám dává para ořechy. Jedná se o vysoký strom, pochopitelně tropický, patřící do čeledi hrnečníkovitých. Je vysoký 40 až 50 metrů. Okouzluje a upoutává pozornost svou krásou a majestátností. Navíc dlouho žije. Tento strom nebyl dosud vyšlechtěn, a tak se s ním můžeme setkat hlavně v povodí Amazonky, kde divoce roste a z divokých stromů se také dostává na trh většina ořechů. Zemí původu juvie ztepilé a tím pádem i para ořechů je Brazílie, Bolívie nebo Peru se však také mohou pochlubit tím, že v nich tyto stromy rostou. Celý vlastní plod má v průměru třicet centimetrů a je poměrně těžký, neboť jeho hmotnost se pohybuje kolem dvou kilogramů. Pokud byste plod otevřeli, našli byste v něm dvě řady, v nichž jsou trojhranná semena uložená podobným způsobem jako měsíčky v pomeranči a jejich množství činí od dvaceti pěti do čtyřiceti kusů. Právě to jsou ty para ořechy, na kterých si pochutnáváme. Některé z vás by nejspíš zajímalo, jak vůbec vznikl název para ořechy. Možná je to trochu neobvyklé, ale para ořechy byly pojmenovány podle spolkového brazilského státu Pará. V souvislosti s těmito ořechy se také někdy můžete setkat s názvem juviové ořechy nebo brazilské kaštany. Jejich skořápka je velice tvrdá, a tak je obvykle v obchodech najdete již oloupané, aby si někdo náhodou nevylomil zuby. Však ještě dnes existují takoví frajeři, kteří používají k loupání ořechů místo louskáčku, či kladívka vlastního chrupu.

Co se týče přínosu našemu zdraví a výživových hodnot, dá se říct, že ty jsou podobné jako u dalších druhů ořechů. Sto gramů těchto brazilských oříšků poskytne až 656 kalorií. 12,3 gramů ze zmíněného množství tvoří cukry, 14,3 gramů to jsou bílkoviny. Nejvíc je však v oříšcích samozřejmě tuků až 66,4 gramů. Zbylých 7,5 gramů patří vláknině. Kromě toho se v para ořeších nacházejí pochopitelně i vitamíny, konkrétně jde o vitamíny skupiny B a vitamín E. Největší a hlavní bohatství těchto ořechů však spočívá v jejich obsahu minerálu jako jsou selen, měď, hořčík, fosfor, mangan, vápník a zinek. Právě vysokému obsahu selenu vděčí para ořechy za svoji výjimečnost a za to, že se od ostatních druhů ořechů přece jenom něčím liší. Selen je totiž významným antioxidantem. Chrání například před cirhózou jater, kornatěním tepen, dokonce i před rakovinou plic, hrudníku i jater.

Para ořechy jsou sice poměrně dost tučné, ale tuky, které obsahují, jsou zdravé. Takže o nich můžeme s klidným svědomím tvrdit, že jsou zdravě tučné. Tuky, které jsou v těchto oříšcích především zastoupeny, jsou především známé nenasycené mastné kyseliny. Fakt, že tyto živiny mají pozitivní vliv na lidské zdraví, potvrdila řada vědeckých studií. Jelikož opakování je matka moudrosti, znovu připomenu, že nenasycené mastné kyseliny snižují špatný cholesterol a ten dobrý zase zvyšují. Pozitivně ovlivňují také kardiovaskulární systém.

Selen není jediným antioxidantem, kterým se mohou para ořechy pochlubit, že jej obsahují. Významným antioxidantem je vitamín E. Tyto dva antioxidanty si nijak nepřekážejí, naopak ve svém působení poskytují jeden druhému podporu. Podle vědeckých studií dovedou antioxidanty nacházející se v para ořeších zpomalit růst nádorových buněk. Proto by také mohly nebo dokonce měly tyto ořechy patřit k prevenci proti rakovině hrudníku, plic a prostaty.

Nyní si řekneme, čemu prospívají jednotlivé minerální látky obsažené v para ořeších. Hořčík potřebují naše svaly, nevyjímaje srdce. Pomáhá navíc i nervové soustavě a plní nějaké metabolické funkce. Fosfor si zase žádají zuby a kosti. Měď má dobrý vliv na činnost štítné žlázy a chrání tkáně. Vitamín E pomáhá pleti. Tomu, kdo konzumuje para ořechy v doporučeném množství, lépe porostou vlasy a může počítat i se zlepšením kvality svých nehtů. Bez draslíku se neobejdou žádné buňky, tkáně ani orgány, tedy pokud mají správně fungovat. Bílkoviny, které se nacházejí v para ořeších, tvoří z osmnácti procent aminokyseliny. Ty pak jsou základem výživy všech lidí. Potřebují je především sportovci. Selen kromě svých antioxidačních účinků nabízí i pomoc při bolestech kloubů.

Ale stejně jako všechny ostatní dobroty i para ořechy s sebou přinášejí nějaká ta rizika. Podle názoru odborníků, ta rizika spočívají především v konzumaci nadměrného množství těchto ořechů. Je tedy nutné dávat si pozor, abychom se jich nepřejedli. Vůbec nejlépe na to jde ten, kdo si každý den dopřeje hrst oříšků, ve které nebudou výhradně para ořechy, ale i další druhy ořechů. V případě, že bychom se para ořechů přece jenom přejedli, nebezpečí by pro nás představoval právě selen. Při krátkodobém zvýšení doporučené denní dávky tohoto minerálu, která je 65 mikrogramů, by se sice nemělo nic stát. Ale pokud by byly dávky větší než 900 mikrogramů, byl by selen rázem toxický. Velké dávky selenu způsobují potíže s trávením, lámavost nehtů, vypadávání vlasů, nervozitu i depresi.

Tak to vidíte, jakou paseku může selen v organismu natropit, když je ho tam příliš. Přitom v přiměřeném množství je velice prospěšný, jak už víme z předcházejících odstavců. Ale jakmile je ho moc, tak je zle. Vy se ale rozhodně konzumací para ořechů nebraňte a nebojte se jí. Jen si dávejte pozor, abyste to nepřehnali. Ono, co si budeme povídat, přejídání není všeobecně zdravé a všeho moc škodí.

Krystyna Kędziorová