eSeznam.cz

První zmínky o vodnářském zvonu jsou z dynastie Ming (Čína 1368-1644), ale zřejmě je mnohem starší. Ani se neví, kdo nástroj vyrobil, ale váže se k němu spousta legend. Je složen ze sedmi kovů, které zastupují planety sluneční soustavy. Je to zlato, stříbro, měď, olovo, rtuť, železo a cín. Jeho název pochází z tvaru zvonu naplněného vodou. Hudební nástroj objevil v Himalájích také náš český léčitel-biotronik Tomáš Pfeiffer, který záhy poznal, že jeho význam je daleko větší, než jen hudební.

Voda v míse během hraní rezonuje a vytváří fantastické obrazce. Při nižších tónech se objevuje čtyřcípá hvězda, při jemnějších rezonancích i dvanácticípá. Kapky vody vylétají do výšky asi dvaceti centimetrů. Je to v podstatě zviditelnění zvuku na vodní hladině. Podle lámaistické tradice rezonuje s vesmírem a je prý schopen působit na každou buňku v těle, harmonizovat ji a tak pozitivně ovlivnit tělo i ducha.

Zvuk tohoto zvonu vzniká pohybem mokrých rukou na madlech, jejichž třením vzniká rezonance, která rozeznívá stupnici alikvótních tónů (vyšší harmonický tón zní společně s tónem základním). Zvuk vodnářského zvonu prochází údajně celým tělem a působí na orgány léčivě.

U nás Tomáš Pfeiffer s vodnářským zvonem pořádá mnoho koncertů po celé republice. Mnoho posluchačů má názor, že vodnářský zvon opravdu léčí. Např. zmizely kožní problémy, bolesti hlavy, srdeční arytmie, bolestivý kašel a jiné zdravotní komplikace.

Kláštery v tibetských Himalájích jsou opředeny mnoha tajemstvími a skrývají mnoho unikátních předmětů s paranormálními vlastnostmi, kterými jsou obdařeni i zdejší lámové. Je možné, že právě odtud pochází i jedinečný nástroj vodnářský zvon.

Jana Bičaniková