eSeznam.cz

Příčiny toho, že nejsme psychicky v pohodě, bývají různé a různě závažné.  Všichni víme, jak nás dokáže rozhodit obyčejná hádka nebo neúspěch. Mezi ty horší důvody patří třeba závažnější problémy ve vztazích, nemoci, úmrtí, dokonce i projevy skutečných psychických onemocnění. V těchto případech je vhodné a často i nutné nechat si poradit od odborníků na lidskou psychiku.

Člověk, který prodělává jakoukoliv psychickou krizi, může mít velmi variabilní potíže. Mám na mysli například depresi, úzkost, plačtivost, pocit silného strachu, pochyb, nejistoty, dokonce i absolutní beznaděje. Může také ztrácet smysl života a přemýšlet o jeho ukončení. Dále mívá pocit, že ho nikdo nechápe, že je osamělý a ohrožený. K těmto potížím se nezřídka přidávají rovněž tzv. psychosomatické projevy, což znamená, že v důsledku psychických problémů má daná osoba i fyzické bolesti. Hovoříme zde třeba o bolestech břicha, či hlavy, nevolnostech, zvracení, bušení srdce, ba i sexuální dysfunkci atd.

Způsobů, jak se dá člověku, který je psychicky na dně, pomoct je několik. Jednou z nejúčinnějších metod, která má navíc snad nejtrvalejší výsledy je psychoterapie. Nejčastěji se jedná o rozhovory, při kterých je využíváno mnoho terapeutických technik různého druhu a ty mají lidské duši pomoct v překonání problémů a v rozvoji. V psychoterapii nejde pouze o vyřešení situace, s níž si pacient neví rady, ale také o to, aby se rozvíjela právě jeho osobnost. V tom spočívá rozdíl mezi psychoterapií a prostým poradenstvím. Některé směry této vědy spíše analyzují příčiny potíží. Pokud pacient díky nim pochopí smysl celé tíživé situace, začne se k dané události stavět jinak, jeho náhled na sebe samého se prohloubí. V konečném důsledku duševně vzroste a jeho problémy jsou mírnější nebo dokonce zcela vymizí, pak je výsledek první pomoci ideální. Kromě výše probíraných směrů existují v psychoterapií ještě směry, které si berou do parády hlavně projevy duševní krize. Jinými slovy, neřeší otázku „proč?“, ale „Jak?“ Tentokrát metody dělají všechno pro to, aby zmíněné projevy zmírnily a život daného člověka získal lepší kvalitu. V současné době se však terapeuti většinou snaží metody obou směrů kombinovat, podle toho, jak to má pacient zapotřebí. Kromě toho se psychoterapeut stává spíše průvodcem, jehož úkolem je vytvořit svému klientovi bezpečný prostor, aby mohl v klidu řešit své obtíže, zároveň je jeho pomocníkem a pomáhá mu najít vhodnou cestu ven ze situace, která dotyčného člověka trápí.

Bolavá duše se dá samozřejmě léčit i prostřednictvím léků. Právě takovou možnost nabízí psychofarmakoterapie. Jedná se o léky, které dovedou utlumit, či zcela potlačit projevy jak depresí a úzkosti, tak tělesných doprovodných projevů. Díky nim je rovněž možná stabilizace jedince, jehož stav je vážnější, trpícího například psychózou. Právě brzký účinek léků nám někdy pomáhá překonat nelehkou situaci a dodává sílu ji řešit. V případě, že se někdo rozhodne svěřit se ve svém trápení psychofarmakům, bylo by nejlepší, kdyby tyto léky užíval a zároveň podstupoval i psychoterapii. Jeden známý vídeňský psychiatr kdysi řekl, že psychofarmaka otevírají dveře k trpícímu člověku. Podle názoru tohoto muže je však nutné, aby těmito dveřmi někdo prošel. V opačném případě hrozí, že se dveře zabouchnou na dlouhou dobu a možná i napořád.

Odborníky, které můžeme v případě nesnadné životní situace požádat o radu či o pomoc, nebo o obojí jsou psychiatr, klinický psycholog, psychoterapeut nebo poradce. O těchto profesích, stejně jako o dalších možnostech řešení i o tom, na koho je nejlepší se kdy obrátit, si povíme zase příště.

Krystyna Kędziorová